Příšera z Michiganského jezera

Tyhle filmy fakt miluju! Rozpočet skoro žádný, ale tvůrčím nadšením a kreativitou to doslova přetéká a je to na tom dost vidět. Na tohle si teď určitě vzpomenu u všech údajně kreativních filmů, které buď jen kopírují nebo toho předvedou strašně málo, protože právě na Příšeře z Michiganského jezera je vidět, že i za málo peněz může být hodně muziky (v tomhle případě by to byl i několikadenní koncert!) a že stačí jen talent a velká fantazie. Režisér (u kterého nevím, co je jméno a co příjmení) nejspíš má ADHD nebo byl při natáčení totálně zfetovaný nebo má jen neskutečnou představivost, ale právě díky tomu vzniklo tohle dílo, které neustále překvapuje - ať už originálními kameramanskými nápady a úhly záběrů, tak i skutečně nepředvídatelným vývinem příběhu nebo také vymazleným vizuálem, který místy skutečně připomene i tvorbu Karla Zemana (ale kolik si toho "z něj bere" přenechám expertovi na jeho tvorbu, Willymu Kufaltovi) a který mě svojí hravostí učaroval mnohem víc, než kdejaký akčňák od Marvelu. A vlastně mi sedl i tím humorem na hranici geniality a trapnosti, který u mě ve většině případů končil první možností. A přitom je to jen neskutečně šílená blbost, která mě ale bavila mnohem víc, než lecjaké profesionální komedie, fantasy nebo akčňáky. Tohle se mi prostě trefilo do vkusu úplně dokonale, nemůžu si pomoct. Až mi to svoji kreativitou připomnělo Mighty Boosh nebo Wandera na cestách - a popravdě mám pocit, že kdyby se Ryland Brickson Cole Tews potkal se Noelem Fieldingem a oba by se rozhodli společně natočit film, vzniklo by něco tak neskutečného a nepopsatelně šíleného, že by na to svět asi ani nebyl připravený... Ale popravdě bych ty dva v jednom filmu vidět chtěl, i s Barrattem a na scénáři by se mohl značně podílet i McCracken. To už je ale nepředstavitelná kombinace :D 5* (04.06.2022)

Kdyby jste vzali zápletku z Life Aquantic se Stevem Zissou a vizuál z Majáku (2019) přidali trochu absurdního a meta humoru, dali tomu co nejmenší rozpočet, vznikne Lake Michigan Monster. Film nabídne mnoho twistů a zvratů, které vás zajistě překvapí a i když občas vtipy (zvláště ty slovní hříčky) někdy nedopadnou na úrodnou půdu, tak to vynese vzhůru skvělá stylizace, která jako by vypadla ze starých monster filmů. Jen jsem trochu nepochopil, proč šel zrovna za "duchy" - byl to jen random nápad? A škoda, že se na konci nevrátili zbylí z původního "Nejlepšího týmu století!". Díky Arrowu, že jsme to dostali online. Proč sakra ve Wisconsinu a Michiganu zavírají obchody s alkoholem už v 9? Něco by se s tím mělo udělat. (06.08.2020)

Na Lake Michigan Monster cením tvůrčí zápal a schopnost udělat s titěrným rozpočtem něco takhle kompaktního a stylového. Autoři námětu Ryland Brickson Cole Tews a Mike Cheslik zde nicméně spoléhají více na verbální gagy než ty vizuální, což jim ve finále úplně nevychází a snímek tím pádem není až tak vtipný, jak se snaží být. Tento problém ovšem perfektně opravili ve svém následujícím snímku Hundreds of Beavers, který spoléhá z 99% právě na nápaditý vizuální humor a je v tom naprosto bombastický. [Sitges 2023] (21.10.2023)

"Lake Michigan Monster" potvrzuje, že pastiš může být současně eklektický i originální, a navíc také nakažlivě zábavný. Hyperaktivní tvůrce Ryland Brickson Cole Tews spojuje vizuální styl Guye Madina (jemuž děkuje v závěrečných titulcích) s invenční nápaditostí Karla Zemana, odzbrojující naivitou klasických monster bijáků a fantasmagorickou rozpustilostí i dadaistickou nevázaností SpongeBoba. V aluzích a inspiračních referencích bychom mohli pokračovat ještě dále, ale klíčové zůstává, že tento nadšenecký projekt spíchnutý partou kamarádů, kteří se střídají před i za kamerou, uhrančivě snoubí fantastičnost s přízemností i obrazotvornost s laciností, a to nejen z hlediska zákulisí vzniku, ale také ve stylu vyprávění i samotném příběhu. Ten je až absurdně prostý, ale příznačně cesta z jeho začátku na konec v tomto případě nevede přímou linkou. Jako bláznivá čmáranice se vydává absurdními zákrutami, které nemusejí vyprávění jakkoli posouvat kupředu (naopak někdy jen tak stagnuje nebo se i vrací zpět), protože rozpustilá představivost zde hraje prim nad tuctovou logikou. Tento skvostný "nautical nonsense" pro někoho bude otravnou přehlídkou afektu a zero-budget patlalství, ale pro jiné představuje ono kýžené bláznivé povyražení, kde se snoubí bizarnost s naivitou a hrůzností v opilecky zkratovité anti-logice. Vlastně nejadekvátnější příměr pro popis "Lake Michigan Monster" se nabízí průsečík "SpongeBoba" a "Forbidden Zone" - nikdy by mě nenapadlo, že tyto zdánlivě zcela protichůdné póly fantasmagorie může někdo tak přirozeně spojit, ale jak vidno, imaginace opravdu nemá meze. (08.11.2020)

Ten úžas, ten zážitek, když si uvědomíte, že napůl amatérský nezávislý film natočený partou nadšenců přináší daleko zábavnější a kreativnější podívanou, než většina profesionální žánrové produkce současnosti. Kombinace zápletky z béčkového monster horroru, se šíleně ujetým humorem jak od Monty Pythonů, černobílým vizuálem jako z Majáku, kouzelně naivních triků ve stylu Karla Zemana a máme tu velmi svěží jednoduché dobrodružství, které se v žádném směru nebere vážně, překypuje humorem i dalšími neobyčejnými prvky skutečně na hranici geniality a mírné trapnosti, ale současně vše probíhá v tak pečlivě korigované míře, že si pořád drží značnou důstojnost a kvality. Zkrátka dobře míněná a originální parodie, která mi svými nápady a stylem celkem padla do noty a určitě mě bavila mnohem víc, než třeba nejeden obdobně ujetý film Terryho Gilliama. // PS: Díky za zmínku honajzovi2. :) Sice nevím, zda jsem až takový expert na Zemanovu tvorbu, ale nejvíc bych tu podobnost viděl v poslední třetině, kdy některé podvodní trikové scény (slézání po řebříku v pozadí malovaných vodních kulis) nemohou svou poetikou nepřipomenout Vynález zkázy či během jízdy postav nebo různých předmětů v rovném směru ve vzduchu Barona Prášila. :) [80%] (05.06.2022)