Dorohedoro - Season 1

Houbičky! Je to jako kdyby se božský Quentin Tarantino definitivně zbláznil, dal si hromadu lysohlávek a začal točit anime... Nebudu lhát, ze začátku mě to zase až tolik nechytlo, charaktery mě nijak extra nezaujaly a všechna ta přehnaná krev v kombinaci s naprosto bláznivým humorem a absurdními situacemi, kdy se nálada a atmosféra mění během několika vteřin, mi přišli hodně divné. Jistě, příběh má skvěle vymyšlené tajemství a po pravdě ani teď na konci první série mi nejde složit dohromady co/kdo je vlastně Caiman. Prostředí má taky své kouzlo, kdy Díra je opravdu díra a svět čarodějů je totální úlet, který zase musel vymýšlet někdo, kdo si dal asi moc houbiček. Bohužel mě ale moc nenadchlo zapojení 3D animace a musel jsem si na něj občas dost krkolomně zvykat. Ovšem s přibývajícími díly se mi Dorohedoro dostávalo stále víc pod kůži a nakonec ho považuji za jedno z nejlepších anime sezóny s obrovským potenciálem pro druhou řadu. Je to tou neskutečnou fantazií, kterou zde někdo zapojil, kdy je vše tak bláznivě (ne)skutečné? Nebo tím, že je vše opravdu hodně promyšlené a zároveň tak šílené, že netuším co bude dál? Hodně tomu napomáhá práce s postavami, kdy každá dostala opravdu hodně prostoru a péče a tak většinu dobře poznáme, najdeme si k nim cestu a začneme je mít opravdu rádi. Navíc můžu říct, že tohle funguje nejen u postav kolem Caimana, ale především kolem samotného En a jeho "rodiny". Díky backstory jednotlivých postav, to jak je všechno propojené a jak se v některých situacích chovají, je máte prostě díl od dílu radši, i když víte, že žádná postava tu vlastně není kladná - je to pocit, jaký jsem měl právě třeba u Pulp Fiction. No a pak je tu Ebisu, která mě ze začátku taky nijak extra nezaujala, ale nakonec musím říct, že mě nikdo nedokázal v téhle sezóně tak rozesmát jako Ebisu! Příběh se krásně zamotává, komplikuje a zaplétá, ovšem pořád si najde čas na spoustu absurdních vložek, nebo někdy naprosto obyčejných situací z běžného života, které tomu dávají mnohem větší komplexnost. Co se akce týká, souboje jsou parádní, pohyb v nich je příjemně plynulý a tím, že magie dokáže vyléčit všechny rány, jsou i neskutečně brutální a krvavé. A k tomu všemu hraje suprová hudba! Dorohedoro je pro mě obrovským překvapením této sezóny, kdy se těším na další díly a chci znát odpovědi a vědět jak vše dopadne, protože bez toho abych se sjel houbičkami, to sám nevymyslím. 8,2/10 (09.01.2024)

Původní komentář z 18.08.2020: Brutální násilí v kombinaci s působivou animací a občasným humorem, kde děj představuje pouhý spletenec jednotlivých (ne vždy na sebe navazujících) scén. Možná proto mi to tak strašně připomíná Kekkai Sensen. První dva díly mi přišly nic moc, ale od třetího mě to chytlo. A nejlepší postava je rozhodně Shin. Vůbec celý Enův gang je bavil milionkrát víc než Caiman s Nikaido. Opening jsem upřímně přeskakovala, zato endingy byly všechny super. 8/10 a druhou řadu prosím (10.01.2024)