Král komedie

Pro mnoho lidí nepříliš známý a dosti opomíjený Scorsesův snímek, který nás tentokrát nezavede mezi mafiány ani gangstery, ale do života průměrného Američana, který se snaží stát slavným. Robert De Niro v roli "Krále komedie" rozhodně nezklamal (ve které roli také můžeme říci, že zklamal :) a z každého záběru na mě vyzařuje pocit, že si roli dokonale užíval. Jeho závěrečné vystoupení je perfektní a myslím, že De Niro by se jako komik určitě uživil. Martin Scorsese, podobně jako De Niro svým herectvím, mě nikdy svou režií nezklamal a jeho filmy mi mají vždy co říct a tenhle tragikomický příběh o člověku, který se chce stát slavným za každou cenu a nic ho přitom nezastaví, rozhodně není vyjímkou. Nebýt několika hluchých míst, tak bych dal pět hvězdiček...... (24.09.2008)

Nedoceněný, asi až moc jiný... Jízlivý snímek byl ze strany Martina Scorseseho v jistém směru hazardní podnik. Přiměl ho představit jinou podobu „špinavých ulic“ (špína není na ulici, kde se lidé ušpiní, neboť lidé ulici špiní) a pokaždé výrazný projev Roberta De Nira vést do vyloženě sebeshazujících poloh. Jeho Pupkin není odporný charakter v autoritářském významu toho slova, daleko spíše zoufalcem, u kterého provokuje hlavně neústupná tupost, s jakou prosazuje velikášské záměry. Scorsese podřídil vizuální stránku odlehčené stylizaci první poloviny, v níž průběh do té doby jednoznačné zápletky s přemírou dialogů nedovoluje ani pro autora tak typické hudební výplně. Experimenty však neopouští, kupříkladu Pupkinovo nacvičování výstupu zamrazí čistě subjektivním vstupem do jinak neuchopitelné mysli. Důležitý je moment Pupkinových objektivně prezentovaných představ, ukazujících se vzápětí jako liché (tj. subjektivní, zase tato hra). Souvisí to s náhlým přechodem do ještě vyhrocenější druhé poloviny, vystavující stále se rozšiřující konglomerát pokleslé zábavy na tak trapný odiv, že se té trapnosti nejde nesmát. To už nejsou toliko média, hvězdy a idoly, čili tvůrci, ale také konzumenti. Zásadní je divácký přístup – vcelku nečekaný závěr vychází s posedlosti kultem hvězd v určité míře. Nadto předestírá, jak laxní je v životě posuzování určitých lidí (ve filmu postav) na základě útržků a prvotních dojmů, vyplívajících zde s autorem předložených událostí. Divák má vlastně přejímat směrem k Pupkinovi rétoriku velkých šéfů obrazovky a mistrovství Scorseseho spočívá v několikerém přehazování „objektivního“ přístupu. Moc se mi líbí ono vrstvení, ve světě televize, kde vítězí okamžik, není vůbec nemístné. (01.12.2011)

Nervydrásající film, který ve svém nitru ani není komedií, ale spíše sondou do člověka, který chce být za každou cenu slavný a nedokáže si připustit, že by to mohlo být jinak. Král komedie alias Rupert Pumpkin, jehož jméno každý komolí, je postava z masa a kostí, je průměrný, dělá chyby - a tím je obrovsky lidský a pravdivý. (07.03.2007)

Cože??? Tak tohle si mě teda vůbec nezískalo.. já se nudila od začátku do konce, ani jednou se nezasmála, neusmála, neodfrkla nic.. jen jsem na to koukala a říkala si, to to bude furt tak trapné a nezajímavé a kdy už sakra bude konec. Co se týče hereckým výkonů, tak mi teda nepřišly moc dobré, spíše se mi zdály dost přehrávané a to podle mě tak vyznít neměly. Ano jediné co je tu dobré, je to "poslání", ale to je všecko.. jen ta pointa... jedna hvězda a obrovské zklamání... zííív. (16.01.2014)

První polovina filmu se nikam nežene, ale hlavně, že vůbec někam směřuje (za toto geniální slovní spojení děkuji uživateli TheRaven). Král komedie je zpočátku poměrně vlažný, už už se zdá, že napíná divácká očekávání až za únosnou mez, ale když poté přijde zlom a hlavně vynikající pointa, je hned jasno, oč tu kráčí. Král komedie má veskrze geniální myšlenku, která přesně charakterizuje showbusiness (nejen) v Hollywoodu. Je to tak absurdní, černohumorné a přitom vlastně pravdivé a ani ne tolik přikreslené. Líbí se mi, že režisér nemoralizuje a nepokouší se v závěru o nějakou katarzi spravedlnosti. Ne, ne, tohle je hollywood a ten někdy přeje i šílencům. :) 7/10 (22.03.2014)