Režie:
Kacuhiro ÓtomoScénář:
Kacuhiro ÓtomoKamera:
Katsuji MisawaHudba:
Šódži JamaširoHrají:
Mami Kojama, Micuo Iwata, Nozomu Sasaki, Teššó Genda, Hiroši Ótake, Issei Futamata, Takeši Kusao, Taró Arakawa, Juriko Fučizaki, Jósuke Akimoto (více)Obsahy(2)
Tokio, červenec 1988. Extra Senzorické Pozorování - místo tajných vládních experimentů, které připravuje aktivizaci atomové bomby, která zapříčiní rozpoutání třetí světové války. 31 let po této katastrofě je svět sice rekonstruovaný, ale krajně nestabilní, jelikož pokračují psychické experimenty: Tokio se změnilo na obrovský megapolis Neo-Tokio. Zde působí i motocyklový gang, vedený Kanedem. Jeden z jeho členů Tetsuo je unesen organizací ESP, která ho zařadí do armády. Kaneda hledá zmizelého přítele. Jeho odysea mu umožní kontakt nejen s revolucionáři a tajnou policií, ale i primárním tajemstvím všeho, zvaným Akira... (Intersonic)
(více)Videa (4)
Recenze (319)
pri čítaní ospevných hodnotení tu na csfd som sa bavil viac ako na samotnom filme :( ... hudba samozrejme pôsobivá, animácia podobne... ale príbeh je úplne uletený a neuchopiteľný, posolstvo pre mňa neznáme, a dĺžka filmu neprimeraná.... buď je to pre ťažkých intelektuálov, čo ja nie som, alebo tie hviezdičky sa tu nahromadili od ľudí odchovaných na akčných anime seriáloch, čo tak isto nie som.... "Vesmírna odyssea" pre mladšie, akčnejšie ročníky otaku maniakov.... pri takomto vyslovene kultovom filme by som čakal oveľa väčšiu variáciu hodnotení, stádovitosť však asi prevládla (vlastne podobne ako pri spomenutej "Vesmírnej odyssei" :) ()
Divný svět bez života, jakási přímočára, zkázonosná přítomnost hniloby. Tak vypadá Tokyo "budoucnosti" jak ji vidí Akira. Zvláštní svět postavený na pravidlech chaosu, holé bytí bez řádu. Tetsuo se vydává na krkolomnou pouť objevit v sobě velký potenciál a jeho kámoš Kaneda mu v tom víceméně pomáhá. Skvělý příběh - dokonalá hudba, bizardní svět něčím nepříjemně cizí, ale přitom podvědomě známý. Velkoměsto tutlající příběhy těch nejordinérnějších až po ty smrtelně - spíš nesmrtelně důležité... ()
Ak by som mal menovať jednu anime klasiku, ktorá mi vyložene nesedí, tak voľba padne bez rozmýšľania na Akiru. Pôsobivé prostredie rozpadajúceho sa Japonska u mňa nemôže vyvážiť vlečúce sa tempo a zmätený, hoc v zásade jednoduchý príbeh, ktorý v druhej časti nahradí podivná prehliadka štylizovaného násila. Akira ma skrátka atmosfericky aj filozoficky minul a údajná genialita pre mňa, bohužiaľ, zostáva záhadou. ()
MA-SA-KR!!! Zážitek, jaký jsem měl úterečního odpoledne z nevšedního anime snímku Akira se dá přirovnat snad jedině k šoku, který si pro mne v nedávné době přichystal depresivní Antichrist. Film Katsuhira Ôtoma naštěstí nešokuje scénami tak, jako Trierova "sonda do duše zkažené ženy", vše si ale vynahrazuje děsivou závěrečnou akční scénou, ve které se představuje jeden z nejbizarnějších záporáků animované japonské produkce. Já osobně jsem čekal, že Akira bude příběh dvou gangů v Neo-Tokiu, který by mapoval životní cestu hrdiny, podle kterého se dílo jmenuje. Nemohl jsem se více splést a o to více být překvapený! Nejenže Akira znamená něco naprosto jiného, ale celý bravurní příběh pojednává o něčem totálně odlišném, a nejvíce k němu sedne označení hodně akční sci-fi. Za sebe nechápu komentáře, ve kterých je promílán slabý začátek: mě přišel výnikající, akční a poutavý. Vždyť v první polovině vlastně sledujeme osudy ubohého Tetsua, kterak se postupně mění v persónu, která z něj zbude na konci - prvních šedesát minut je tedy napínavým příběhem zmateného chlapce a jeho kamarádů, kteří se snaží rozkoukat se ve zmatku, jež se kolem nich děje (teroristé, nemocnice, revoluce). A již v těchto počátečních filmových minutách jsem byl absolutně nadšený z krásně barevných a stylových akčních scén! Na rovinu: bez nich by Akira byl jako Komando bez Schwarzerneggera. Akce v tomto psycho snímku jsou tak vypiplané, že jsem každou z nich sledoval s vytřeštěnýma očima a se zatajeným dechem; ať už se jedná o motorkářské souboje, nebo kulervoucí bitky psionických sil. Ty jsou zdaleka nejlepší, a vedle silně brutálního podtextu Akirovi i ony přidávají nejvíce procent na verdiktu hodnocení. A to jsem stále v půlce! Druhá část filmu se pak nese v atmosféře nejen osobní záchrany, ale i pomsty, kolapsu celé společnosti a hlavně finále desetkrát lepšího a výbušnějšího, než závěr prvních Transformers. To se musí vidět, tohle umí pouze animace, a natočit s živými herci podobný film je i na dnešní dobu zhola nemožné. Pocity z tohoto snímku mi v hlavě víří jako nějaké tornádo, které pohltilo, vcuclo duhu, a leskne se a hřmí ve své nebezpečnosti všemi jejími barvami... Dvě nejsilnější slovní spojení se mi na rty derou bezprostředně poté, co si název skvělého anime vybavím: parádní akce a inteligentní pointa. Akira je spektakulární dobrodružství plné omračujících barviček a scén, v jehož pojetí dostává maximální destrukce zcela nový význam. ()
Kolem roku 88 se muselo v japonsku dít asi něco fakt divného, když paralelně vedle Akiry vznikl např.Tetsuo:Iron Man a určitě pár dalších podobných projektů(mechanicko-biologicko-fyzické transformace, bolestivá a skoro neomezená síla myšlenky...).. Akira není z dnešního pohledu asi zase až takový zázrak- vyniká hlavně promakaným designem, atmosférickou industriální hudbou(!) a efektními efekty. Přiběhově je to zdlouhavé a lehce překombinované. Kresba asi nesedne každému(já mám s tímhle stylem trochu problém).Ve výsledku trochu hůře interpretovatelné ale o žádnou revoluční filosofii tu nezakopnete-Spíš jde o jakousi studii určitých fenoménů, založenou (bez debat) na zkušenostech s japonským LSD.. Že je to ale velkolepá podívaná o tom není sporu. ()
Galerie (36)
Photo © Streamline Pictures
Reklama