Režie:
Kacuhiro ÓtomoScénář:
Kacuhiro ÓtomoKamera:
Katsuji MisawaHudba:
Šódži JamaširoHrají:
Mami Kojama, Micuo Iwata, Nozomu Sasaki, Teššó Genda, Hiroši Ótake, Issei Futamata, Takeši Kusao, Taró Arakawa, Juriko Fučizaki, Jósuke Akimoto (více)Obsahy(2)
Tokio, červenec 1988. Extra Senzorické Pozorování - místo tajných vládních experimentů, které připravuje aktivizaci atomové bomby, která zapříčiní rozpoutání třetí světové války. 31 let po této katastrofě je svět sice rekonstruovaný, ale krajně nestabilní, jelikož pokračují psychické experimenty: Tokio se změnilo na obrovský megapolis Neo-Tokio. Zde působí i motocyklový gang, vedený Kanedem. Jeden z jeho členů Tetsuo je unesen organizací ESP, která ho zařadí do armády. Kaneda hledá zmizelého přítele. Jeho odysea mu umožní kontakt nejen s revolucionáři a tajnou policií, ale i primárním tajemstvím všeho, zvaným Akira... (Intersonic)
(více)Videa (4)
Recenze (319)
84% - Kdo je to Akira? Co je to Akira? Já... já nevim. Koukal jsem na tenhle animák dvě hodiny jako uhranutý, a teď téměř netuším, proč se v něm dělo, co se v něm dělo. Film mě ohromně zaujal, a napínal až do konce. To, že stručně neumím shrnout děj, či poselství, jsem si uvědomil až teď. Hledat různé alegorie a symboliku atomové války je sice možné, ale já se omezím na konstatování, že Akira je výborný a zábavný film... Jeho klady jsou zajisté animace, zvuk, tempo, atmosféra a schopnost udržet napětí. Jediný, pro mě však podstatný zápor je, že jsem ne vždy chápal jednání postav, a následnou "ztrátu nitě" mi přehlušily akční a destrukční scény... Otázkou teď vlastně zůstává, jestli Akira není právě o chaosu a panice, ve které místo odpovědi na mnoho otázek slyšíte jen exploze, a nechápete, co ti lidé kolem vás dělají... ()
Stoprocentní kultovka a drtivý inspirační zdroj pro devadesátkový eklektický Hollywood. Zpočátku úžasný drajv a nekompromisní vizi poválečné budoucnosti však střídá obtížně uchopitelné přebíhání z místa na místo a objemná existenciální východiska, jimž zřejmě plně porozumí či je cinefilně docení jen část obdařených diváků. Já po celou dobu upřímně obdivoval odvahu a vynalézavost spojenou s neutuchajícím tempem, ale vyznění mě docela minulo. Výjimečně bych byl zvědavý na americký remake, byť samozřejmě hrozí úplná ztráta nenapodobitelné poetiky a syrového komiksové charakteru. 80% ()
Něco málo pro intelektuály, něco víc pro divné diváky a opravdu mnoho pro akcechtivé nátury. Sám jsem od každého kousek, tak se mi Akira také líbil. Nechápu, co by na příběhu mělo být složitého, jak tu mnozí píší. Snad jen kdybych se chtěl zamýšlet nad všemi těmi evolučními a morálními narážkami ještě během filmu, tak by mi nezbylo moc času na příběh. Sám jsem nejvíc asi přemýšlel, proč děti vypadají jako zombie opičky, což mě řadí jasně do skupiny 3. Zbytek není tolik na očích, a tak se dá řešit až po skončení. No s remakem to budou mít amíci děsně těžké. Jak chtějí nahradit nějakou tu brutalitu a hlavně kde sehnat všechny prachy na některé ohromné scény, je otázkou. Ale i tak se moc těším, jak se s tím popasují. ()
Akira je klenotem japonské kinematografie. V rámci anime se určitě jedná o jeden z nejsilnějších počinů. První co mě dostalo, je úžasně do detailu vykreslený svět budoucnosti, snad každé okénko filmu je fascinující co teprve když se vše uvede do pohybu, to je pastva pro oči každého anime fandy. I po letech od vzniku filmu a i v době kdy se i do animáčů postupně integruje digitální styl, vypadá Akira nádherně. Hned honička na motorkách v úvodu, či souboj v závěru, řadím mezi to nej v rámci žánru. Většina záběrů působí velice filmově, ne-li lépe, protože režisér si může vybrat z libovloných úhlů, není ničím omezen a plně toho využívá. Ale Akira je dobrý film hlavně proto, že má zajímavý a propracovaný příběh, s gradací a výborným záběrem, takže by byla skvělá i při podsatně horším provedení. ()
Nadčasové drama, které prostředím a stavem společnosti není až tak úplně z žánru sci-fi. Ze začátku poněkud mate množství postav, ale ty se později ukáží jako nezbytný komparz. Důležité je zaměřit se na dvě hlavní postavy a úspěch je zaručen. Zajímavým prvkem je protiklad "Rady mladých" a mladou generací, která žije ve městě v rozpadajícím se systému. No a závěrečné poselství, nad kterým všichni uznale pokývají hlavou aniž by se od roku 1988 něco změnilo (k lepšímu) - tak to až mrazí. ()
Galerie (36)
Photo © Streamline Pictures
Reklama