Akira

Tamtada dááá, da da dááá ... Dááááá. Tak jsem tu Akiru konečně viděl celou... Jeden z těch filmů, které jsem si kdysi stáhnul (kaji se, já bídný červ) tak hrozně blbě, že mi klekly v půlce, čímž se způsobily dvě věci, za prvé jsem měl hrozivé nutkání něco rozbít na nanokousíčky a za druhé naštvaně přemýšlet kdy si to stáhnu znova, neb to bylo v době, kdy jsem nebyl plně ointernetován... Nu, trvalo to dlouho, ale konečně jsem se k Akirovi vrátil, klatěhyml! Jelikož teď najíždím další várku filmového Anime, nenapadl mě lepší titul, kterému bych měl věnovat komentář 1 500. Teď mi došlo, že jsem vlastně zatím nenapsal ani žbl o filmu, klatěhyml podruhé. Akira je legenda. Zasloužená legenda, která je dobře napsaným blockbustrem (díky čemuž bych se ani moc nebál USremaku, byť mi bude už z principu poněkud odporný) se vším, co k tomu patří, včetně řemeslně skvěle odvedeného vizuálu, za který by se by se moc nemusel stydět film ani o dvacet let později (což je u animace časté asi jako výskyt bleděmodře světélkujících moskytů na měsíční planině). I dějově Akira nezastaral o moc, sice by pomohlo méně teenage postav a trochu větší propracování děje a větší náhled do vlastní mytologie, ale to jsou věci velmi snadno odpustitelné, částečně i díky době vzniku. A co se ´děsivosti malých dětí týče, kukuřičné děti by se měli zahrabat. (16.08.2014)

Moje první setkání s anime, při kterém se snažím být zcela nezávislým a nezaujatým pozorovatelem. A tak musím vyzdvihnout (na svou dobu) vynikající animaci, překvapivě zajímavý hudební doprovod (na pozadí skvělého zvuku), řadu působivých originálních scén (ničivý útok velkých loutek) a snad, ale to už trochu nejistě, i pojetí některých "univerzálních" objektů téhle rádoby filosofické disputace (akira-erupce energie). Přesto ale současně MUSÍM odmítnout názor, že anime (i takovéto a to prý je akira jedním z kultovních) přináší alternativu "běžné" kinematografie pro náročné - stále jde především o příběhově jednoduché akční vybití, jehož přitažlivým prvkem, ale současně zásadním omezením je dynamická akční masáž (přiznejte si, všichni, kdo anime tak bráníte - děláte to kvůli těm dost uměle naroubovaným scénám oddechu a někdy dokonce jakéhosi rozjímání nebo kvůli velmi přitažlivě podané akci, která díky kreslené formě může jít za hranice akce hrané?), do kterého je až filosofická hloubka naroubována uměle a účelově a jehož příběhu při atraktivnosti formy odpustíme takové zkratky a nelogičnosti obsahu, kvůli kterým bychom hraný film strhali a poslali nemilosrdně do béčkové kategorie. Ano - v hodnocení anime zde na csfd (včetně Akiry) se poměrně často objevuje slovo kyberpunk a toto slovo prozatím mou jedinou zkušenost s anime skvělě zastupuje v paralele s hudbou - jsem schopen jít i na punkový koncert a být na jeden večer stržen jednoduchou, drásavou snahou pojmenovat svět, ale osobně si daleko radši a třeba nejen jednou, ale mnohokrát, pustím Pink Floyd nebo symfonický koncert. (25.05.2008)

Legendární anime, ale abych pravdu řek, tak mě až zase tak moc neoslnilo, je sice fakt, že na dobu vzniku se jedná o fakt vynikající animaci a zpracování, ale pro mě byl příběh ne nepochopitelnej, ale prostě takovej nijakej, nezaujal mě a to byl nějvětší problém, navíc to zasazení do budoucnosti mezi mladistvý chuligány na future motorkách mě taky nebralo. (08.08.2010)

Asi som urobil chybu, že som si tento animák pozrel v japonskom dabingu, pretože mi to ako vždy prišlo, že to dabuje jeden aziat a jedna aziatka. O ázijskom dabingu je známe, že to až príliš hrajú (prežívajú) a výsledok je potom zlý. Dej je vymyslený zaujímavo, ale nebol využitý potenciál. Animácia mi nevadila, ale film ma nudil svojou nerealickosťou. Najväčšou chybou je jeho dĺžka, 2 hodiny sú až priveľa. Postavy sú si podobné a ťažko sa rozlišujú, nenájdete si tam tú svoju obľúbenú. Som fanúšikom postapokalyptických filmov, avšak od tejto snímky som očakával niečo iné. Škoda. Recenzia filmu č.300. (11.10.2022)

K této slavné klasice jsem se sice dostala až teď, ale zato rovnou na velkém plátně v kině, což dojem určitě posilňuje. Musím říct, že Akira je hotové zjevení. Tím spíš, když si člověk uvědomí, v jakém roce tento film vznikl a jak to tehdy na diváky muselo působit. Tehdy šlo rozhodně o nevídaný počin. Film je působivý jak svým tajemným obsahem a temným zasazením s kyberpunkovými prvky, tak celkově svou vizuální propracovaností, do té doby u anime zřejmě bezprecedentní. Navíc diváka naprosto pohltí sugestivní hudba, která tvoří velkou část hutné a místy až hypnotické atmosféry filmu. Škoda jen toho konce, který bohužel vyšumí do ztracena. Vzhledem k tomu, jak je film jinak poutavý a kam má našlápnuto, mě ten vlažný závěr trochu zaskočil. Nakonec, zdá se, film padá na nedotaženém námětu o moci a energii. Všechno je to tak záhadné, silné a vyhrocené, ale nakonec kde nic tu nic. Čekala jsem zkrátka mnohem údernější konec, nějakou silnější tečku, jenže přesně to filmu chybí. Ostatně, když člověk nad filmem přemýšlí zpětně, nedotažených nebo trochu děravých míst je v příběhu více. Odnáším si z toho, že tvůrcům více záleželo na vizuálním dojmu a na efektu než na tom, aby se více dotáhlo a vyprecizovalo vyústění příběhu a jeho sdělení. Na mě osobně to dělalo dojem, že Ótomo možná nevěděl, co s tím dál, a tak nechal celou myšlenku vlastně neuzavřenou. A ten mírný, v podstatě nicneříkající konec tomu úplně nesluší… (Samozřejmě nemluvím o manze jako takové - nejsem si jistá, jestli je příběh a jeho vyústění vůbec shodný s předlohou.) Nicméně, když pominu své zklamání ze závěru filmu, musím říct, že jinak to byla jízda, kterou stojí za to alespoň jednou v životě vidět a udělat si vlastní názor. Rozhodně se nedivím, že jde o kultovní a často diskutovaný snímek. ~(4,1★)~ (03.12.2023)