Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Roku 1995 natočili 3 japonští režiséři 3 krátké povídkové filmy. První, hororově střižená MAGNETICKÁ RŮŽE vypráví o skupině astronautů, kteří přistanou na podivném vesmírném útvaru, který žije svým vlastním životem. Druhá, komediálně laděná SMRADLAVÁ BOMBA vypráví o muži, který po konzumaci nebezpečného léku začne vydávat nesnesitelný zápach a armáda se ho proto rozhodne zlikvidovat. Poslední, silně výtvarně stylizovaná povídka MĚSTO KANÓNŮ, silně odkazuje k Orwelovu 1984. Popisuje jeden den v utopickém totalitním státě (městě) jehož existence má jediný smysl - vystřelení z kanónu. (Skejpr)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (68)

M.Macho 

všechny recenze uživatele

III příběhy o mlhavosti, podmanivosti, pomíjovisti a vzniku vzpomínek, jakési artefaktu stojícího mimo běžné chápání. I. je jakousi zvláštní linoucí vzpomínkou na zašlá léta a potřebu je znovu oživit - doslova zahustit životem. II příběh je jakousi legráckou - tragikomickou vzpomínkou na troubu, který to všechno zvoral. III příběh je podobentství o vzpomínce, která ještě nevznikla a letí jako dělová nábojnice někam do neznáma... Nádhera! ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

MAGNETICKÁ RŮŽE - Ze všech povídek mi tahle přišla jednoznačně nejlepší. Už od začátku mě fascinovala naprosto úžasnou hudbou a dost silnou atmosféru, která se pak stále víc a víc stupňovalo. Zhruba v prostředku to na pár minut sice v poutavosti trochu upadlo, ale pak se to zase hned zvedlo. Má to zajímavý příběh se spoustou zajímavých, atmosférických scén, to tajemno v tom je taky perfektní a většinu času jsem byl skutečně nadšen. Navíc z toho vyplynula jedna zajímavá (ačkoli nijak objevná) myšlenka. A úžasně to vypadá i po stránce animace a vizuálu. Jenom škoda pár nedotažeností a ne zrovna domyšleného konce... Nebo jsem ho možná jen plně nepochopil. (4*) SMRADLAVÁ BOMBA - Bál jsem se, že to bude plné fekálního humoru, ale naštěstí opak byl pravdou. Je to celkem zajímavý příběh muže, který si na chřipku vezme podivné, neotestované prášky, které z něj udělají smrtící zbraň, jelikož jeho smrad zabíjí každého kdo se k němu přiblíží a on nemá možnost jakkoli svůj osud zvrátit. Pak je tu teda ještě druhá věc, že ten muž je docela dement a vůbec mu ani trochu nedojde, co se s ním vlastně stalo. To se ale dá překousnout, když je to komediálně laděné, horší je jiná věc - neustále to lavíruje mezi komedií, tragédií (dokonce i s přesahem). Tudíž ani pořádné netuším jak to brát a hodnotit. Ten přesah, co se tam v určité části tvoří, z toho bohužel nakonec nijak nevyplyne a celkem mě to mrzí, protože kdyby z toho skutečně vzešlo, že SPOILER se ten jeho pach dá nějak kontrolovat a utlumovat a že ho řídí svými emocemi KONEC SPOILERU, dalo by se s tím víc pracovat. A navíc by z toho mohla vzejít zajímavá pointa, i víc myšlenek by z toho mohlo vyplynout, záleží jen, jak by to Okamura (Tensai, ne Tomio) dokázal ukočírovat. Takhle je to celkem nevyužité, ale pobaví to, nějaké napětí v tom taky je (i když to trvá krapet déle než by mělo) - je to celkem dobrý. (3,5*) MĚSTO KANÓNŮ - Strašně mě šokovala ta animace. Je to japonské, člověk čeká anime a ono ne. Tohle bych tipoval spíš na Francii a chvílemi jsem měl i dojem, že to není japonské, jen to je do japonštiny nadabované - ale ne, skutečně to je japonské. Kromě originální (na Japonsko) animace to má i docela slušnou atmosféru, která sice není úplně podmanivá, ale zaujmout dokáže a svůj svět aspoň dobře načrtne. Na tom vlastně celá tahle povídka stojí, protože nějakou hlubší myšlenku to nemá, děj taky ne, jen to chce ukázat další z verzí možného totalitního světa, ve kterém se žije jen pro to, aby se vystřelovalo z kanónů neznámo kam. Je to zajímavé, má to dostatečnou stopáž, ale stejně by se to na ni dalo víc rozvést... (3,5*) CELKOVÉ HODNOCENÍ - Celkem příjemné překvapení, tenhle typ neakčních anime mi docela sedí a navíc se na scénáři nejspíš všech povídek podílel můj oblíbenec Satoši Kon, takže jsem do toho vkládal velké naděje. A ačkoli každá povídka má své mínusy, celkově mi tahle antologie sedla a líbila se mi. Každá ta povídka je úplně jiná, ale všechny jsou sci-fi a všechny mají něco do sebe. Celkově to vidím na slabé 4* () (méně) (více)

Reklama

belldandy 

všechny recenze uživatele

Film Memories je souborem tří vynikajících povídek. Pod producentským žezlem Katsuhira Otoma vznikl skvost mezi anime-filmy. Režisérem prvních dvou povídek je Kouji Morimoto. K názvu filmu „Vzpomínky“ se přímo vztahuje jen první příběh „Magnetická růže“, který vypráví příběh posádky lodi „popelářů“, jejíž členové Aošima a Heintz uvíznou v počítačem zrealizovaných vzpomínkách mrtvé operní divy. Povídka „Smradlavá bomba“ pojednává o apokalypse, kterou světu přivodí smolařstvím poznamenaný mladík Nabuo Tanaka. Poslední povídku, jež je zaslouženě vrcholem celé série, zrežíroval sám Otomo. „Město kanónů“ nabízí vizi v tradicích Fritze Langa. Město je uzavřeným světem, který zná jediný cíl – příští odpal. Svět permanentní války bez přímého nepřítele nabízí hlavnímu hrdinovi, malého chlapci, jen málo možností k snům a idolům. Stejně jako v Akiře i zde Otomo podává člověka v zmutovaných děsivých formách. Město i všechny postavy zůstávají anonymní. Přesto jakoby vyjadřoval cosi již dlouho známého - naše staré strachy. V tom snad skví praví význam názvu filmu. Všechny povídky odhalují nezvladatelnost a podmaňující moc, jež nad námi moderní technologie má. Dávají tvar našim obavám a v nové podobě nám ukazují to, co již v jiných podobách uskutečnilo. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Silná poviedková kompilácia troch významných anime režisérov, ktorých podpis je na spracovávanej látke jednoznačne poznať. Každý vyniká jedinečnou atmosférou, zasadením, soundtrackom a v neposlednom rade kresbou. Magnetická ruža - Kódži Morimito (psychologická hard sci-fi s hororovým nádychom): Režisér jedného z najlepších partov Animatrixu nesklamal. Štýlová kresba západného razenia podporená zo začiatku jemnými jazzovými melódiami, neskôr opernou hudbou sleduje medzinárodnú posádku malej lode putujúcej nekonečnými hlbinami vesmíru, ktorá zachytí núdzový signál z podivného miesta. V zastaralej lodi objavujú honosné sídlo sopranistky, ktoré sa však pri postupe ďalej čoraz zjavnejšie rozpadáva a postupne rozkladá. To je symbolom kolízie minulosti so súčasnosťou, sopranistky žijúcej zašlou slávou len v spomienkach a ovládajúcej práve pomocou spomienok členov posádky, ktorý prekročili prah jej domu, s realitou. Je to duch, hologram alebo skutočnosť? 90% /// Smradľavá bomba - Tensai Okamura (komediálne ladený thriller): Spolutvorca Wolf's Rain, Neon Genesis Evangelion či sequelov DtB sa vydal vtipnejšou cestou. Príbeh, ktorého humorná narácia je zvýraznená typicky karikujúcou kresbou, zvýrazňujúcou povahové črty charakterov, začína ako nenápadný thriller, ale neskôr trasformuje do podoby výbušného koktejlu aby sa v závere zmenil na militantnú frašku. Hlavný hrdina mi nevdojak pripomínal japonskú nešikovnú verziu Johna McClanea - proste prežije všetko. Úplne ma to nechytilo, ale stále slušné, i keď jednoznačne zo všetkých najslabšie. 75% /// Mesto kanónov - Kacuhiro Ótomo (militaristický steampunk): Režisér animovanej verzie kultového Akiru, ktorý je povedľa Ghost in the Shell či Mijazakiho filmoch považovaný za jeden z absolútnych vrcholov anime vystriedal cyberpunk za steampunk- a funguje to skvele. Obstarožne pôsobiaca kresba akoby z artworkov či ilustrácií sa k téme vyslovene hodí (resp. sadne ako riť na šerbeľ, ak mi odpustíte tento výraz). Príbeh bez centrálneho hrdinu si kladie za úlohu odprezentovať vojensky založenú spoločnosť, a činí tak aj za pomoci hesiel ako "Niet víťazstva bez práce!" alebo "Strieľaj a odpaľuj zo všetkých síl, pre svoj národ!". Satyra plná odkazov na II. svetovú vojnu , zdôrazňujúca nezmyselnosť a fakt, že ľudia už ani nevedie, za čo a proti komu alebo čomu vlastne bojujú. Jednoduché, ale nesmierne efektívne. 85% /// Priemer = 83% = 4,17* ()

Skejpr 

všechny recenze uživatele

Naprostá šleha. Tři, na sobě nezávislé povídky, každá úchvatná svým vlastním vizuálním pojetím, nám předkládaji typickou ukázku toho, jací jsou Japonci geniální šílenci. Magnetická Růže je příběh o čtvěřici vesmírných popelářů, kteří se dostanou na jakousi záhadnouplanetu. Po animační stránc zcela brilantní povídka pracující až s hororovými prvky a obsahující scény, jež svou monumentalitou překonávají Vesmírnou Odysseu, je následována Smrdící Bombou, příběhu o člověku, jemuž nikdo nemůže pomoct, ale který je sám nebezpečný svému okolí, nejen pro smrad,který vydává, ale i pro hloupost, kvůli níž si neuvědomuje hrozbu, jakou sám představuje. Skvělý mix tragédie a proklatě černé komedie, místy připomínající AKIRU. Největší ujetost je pak závěrečná povídka, Město Kanónů. Vize utopické, totalitní společnosti, která funguje na strachu z nepřítele, ost možná neexistujícího. Všichni lidé proto pracují aby mohli vystřelit z kanónu. Po vizuální stránce velmi stylizovaná, po formální stránce obecně téměř extrémní podívaná. Dlouhé záběry (bezmála 5ti minutový celek, zachycující celou přípravu kanónu k výstřelu), velmi zvláštní "hubda"... Těžko říct, který z jednotlivých příběhů je lepší, srovnávat je je téměř nemožné. Rozhodně ale nesmí tento film chybět ve sbírce žádného Otaku. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (1)

  • Hudba k povídce Magentická růže byla nahrávána s Českým filharmonickým orchestrem v Praze. (balone)

Reklama

Reklama