Reklama

Reklama

Helena a její chlapci

(seriál)
  • Francie Hélène et les garçons

Epizody(280)

Obsahy(1)

Helena Girardová začne studovat na univerzitě v Paříži. Na koleji se rychle spřátelí se svými novými spolubydlícími, s Johanou a Katkou. Už v prvním dílu dívky potkají tři mladé hudebníky - Mikuláše, Štěpána a Kristiána zvaného „Kuře“. Brzy po té začne každá z dívek chodit s jedním z chlapců.

Tento francouzský komediální seriál pro mladé se téměř celý odehrává v interiérech. Zvláštností české dabované verze je, že velká většina jmen byla počeštěna – z Nicolase se tak stal Mikuláš a z Etienna Štěpán. Volné pokračování u nás běželo pod názvem "Rozmary lásky". (decouble)

(více)

Recenze (167)

Aquilles 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Helena a její chlapci je bezesporu nejznámější z francouzských sitcomů, které se dostaly na české obrazovky. A i když šlo v době vysílání o nezpochybnitelný fenomén, dnes je právě kvůli tomu řazen mezi seriály nejzatracovanější. Je to bohužel škoda, protože rozhodně nešlo jen o vysedávání tří párů v kavárně, jak je dnes série zcela mylně interpretována. Za 280 epizod se před kamerou objevila řada hlavních i vedlejších postav, parta zažila spoustu humorných i dramatických zápletek. Vždy je však v hlavní roli láska a síla přátelství. Párů se v seriálu vystřídalo hned několik a tvůrci si dali pečlivě záležet na tom, aby byl každý jiný. I díky tomu se pak jednotlivé dvojice krásně doplňovaly. Helena s Mikulášem tvořili klasický romantický pár, Johana a Kristián zastávali úlohu humornou, Katka a Štěpán jim byli rozumnou protiváhou. Postupně se pak přidali třeba José a Benedikta (záletník a holka se svatou trpělivostí), Sebastián a Lola (vztah jako na houpačce – mimochodem můj nejoblíbenější pár), Kryštof a Adéla (tak trochu pár z nouze, co na sebe zbyl) a další. Z vedlejších postav je třeba zmínit určitě Natálii, která patří k charakterově nejpropracovanějším postavám, anebo Thomase Favu, který partě několikrát zatopil. Nelze zapomenout ani na naprosto perfektní hudební stránku seriálu. Krásné písničky Héléne Rolles a s nimi spojená instrumentální hudba krásně a výstižně podbarvily nejednu scénu a v uších mi zní vždy ještě dlouho po konci každé epizody. Samozřejmě by se na seriálu daly najít i drobné zápory, jako třeba až přílišná glorifikace Heleny v pozdějších dílech, anebo několik „temnějších“ dílů, které se už výrazně odkláněly od sitcomového žánru. Kvalitu celého seriálu to ale srazit nemůže. ()

Zakarija 

všechny recenze uživatele

Můj první "ne-pohádkový" seriál, na který jsem se začala dívat pravidelně (bylo mi asi 6:)). Nejoblíbenější pár jednoznačně praštěná Johana a její "Kri-kri". Tenkrát to pro mě byla fakt bomba. Doteď jsi pamatuju jak vypadaly jejich pokoje, i tělocvična, restaurace a sklep (tak nic jinýho tam taky nebylo). A úplně vidim Heleninu našpulenou pusu, njn, Francouzi:P. Často si s holkama při nostalgických večerech pouštíme úvodní znělku a vzpomínáme na zlatá seriálová devadesátá léta:). ()

Reklama

antragus 

všechny recenze uživatele

Může se nám to zdát jako hovadina největšího kalibru... Ale je otázka co jste od toho čekali... Já třeba seriál, kterej jel každej den odpoledne, dalo se ho poslouchat jenom tak na jedno ucho, sledovat na jedno oko a vyčistit si při něm hlavu od celodenních školních "záležitostí" - taky hovadin... Nic moc víc svou inteligencí nenabízel, ale tuhle funkci plnil bezpečně. Navíc běžel v jednom z nejlepších období mého života.... Takže i když se na nostalgii v objektivitě hrát nemá... Jsou tam. ()

Ebibrigi 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Bylo mi 12 let, když mě v televizi potkal tento seriál a jako jeden z mála mě opravdově chytil za srdce. Pamatuji si první upoutávku a okamžitě mě zaujala hudba, hezké tváře aktérů a barevnost prostředí. To mě přilákalo se na to dívat. Obecně sitcom nepatří mezi mé oblíbené žánry ale tento francouzský sitcom Helena a její chlapci je zlatá vyjímka. Ač bohužel rokem 1997 na českých televizích nadobro skončil, nikdy jsem na něj nepřestala vzpomínat. Je to pro mě hluboce citová záležitost, už třeba jen proto, že zde jsem našla svoji pěveckou hvězdu - francouzskou popovou zpěvačku Hélène Rollès. Již čtvrt století je moje osobní Superstar a nikdy tomu nebude jinak. Její písně byly použity v seriálu. A je to přesně ten styl, po kterém jsem toužila a nenašla jsem ho u nikoho z hudebního showbyznysu. Heleniny písně jsou přesně moje nota. A zároveň děkuji skladatelům této hudby a textů - mistrům Jean - Luc Azoulay a Gérard Salesses. A v čem je seriál tolik magický? Rozhodně byla dobrá volba jeho motiv - lidskost, úpřimné přátelství a láska. Toho si na něm cením nejvíc. V té době neexistovaly mobily ani žádné sociální sítě, takže veškerá vyznání lásky, projevy sympatií, ukončení milostného vztahu se muselo řešit OSOBNĚ. Umíte si představit, že dnes zavoláte dívce nebo chlapci, domluvíte si schůzku v kavárně u kávy a tam z očí do očí se mu/jí svěříte se svými city? A ten druhý nemůže nikam couvnout, musí se nějak vyjádřit - ať už pozitivně nebo negativně a taky musí říct proč odpovídá zrovna takto. A jde tu o lidskost - člověk musí volit vhodná slova, aby tomu druhému neublížil, nezranil ho. A tohle je pro většinu lidí těžké mluvit o svých citech. Dnes se často schováváme za počítač nebo mobil a chybí nám osobní kontakt a komunikace. Setkávám se s tím, že i když se znám s lidmi osobně, tak mi nikdy do očí neřeknou věci, které mi napíšou do messengeru. Tohle v tomto seriálu skutečně neexistovalo. A to je vzácné a opravdu moc pěkně se na jejich rozhovory kouká a poslouchá. S postavami se divák ztotožňuje, kdo z nás v mládí nezažil zklamání v lásce nebo odmítnutí. Ale když máte po boku dobré přátelé, je to vše snadnější. Líbí se mi v seriálu komické situace se správnými zápletkami, které skutečně pobaví. Senzační hlášky, zejména protřelých vtipálků. Nechybí ani romantické scény, při kterých se dojímám. A rovněž i smutné situace - nejvíc rozchody, loučení, odjezdy daleko domů ze studentských kolejí...prožívám ten smutek s nimi, i slza ukápne. Jako 12ti letá jsem si přála být v jejich partě, aby oni všichni byli mými kamarády... Herci své role hráli jakoby to byla realita. Alespoň já z nich měla ten pocit. Věřila jsem, že všechny páry se doopravdy milují, neuměla jsem si představit, že by ve skutečnosti herci měli svoje životy, svoje partnery. Ta láska mezi nimi na obrazovce zkrátka jen zářila. A vnímám to stejně i dnes, moc ráda se na tuto srdcovku dívám. Řekla bych, že dnes je to pro mě mnohonásobně větší potěšení než tehdy, když jsem na to koukala ještě jako dítě. Mrzí mě to nízké hodnocení zde i ty nesmyslné názory, protože tento seriál si to vůbec nezaslouží. Za mě ovšem je to TOPka, takže jedině plných 5 hvězdiček!!!! () (méně) (více)

LogLady 

všechny recenze uživatele

Ať si říká, kdo chce co chce, já a moje starší sestra jsme tenhle seriál vysloveně žraly a já byla hrozně pyšná, že Helena je moje jmenovkyně :))) Samozřejmě, že mi bylo cca 6-7, ale stejně si myslím, že většina těch nejnižších hodnocení tady pochází od lidí, co to ještě v pubertě žrali taky a teď to chtějí zamaskovat... Nestyďte se, lidi, byl přece začátek devadesátek a to bylo všechno dovoleno!;) ()

Galerie (17)

Zajímavosti (3)

  • Cathy Andrieu a David Proux, kteří prvních 70 epizod tvořili milostný pár (v českém překladu pojmenováni Katka a Štěpán), byli nějakou dobu skutečně manželé a měli spolu dvě děti, Alice a Mathis. (Kri-kri)
  • Režisér Gérard Espinasse si ve 239. a 240. díle zahrál menší roli oplzlého fotografa. (Kri-kri)

Reklama

Reklama