Zločin pátera Amara

Carlos Carrera se nemohl rozhodnout, jestli natočí film o jednom bordelu v církvi nebo o druhém bordelu v církvi. Tím prvním je provázanost církevního hodnostáře Otce Benita s jakousi místní formou mafie a též jeho zapovězený milostný poměr, který je ovšem tak letitý, že už je vnímán jako něco, co je v rámci celibátu v normě. Za druhé, a to se postupem času stane těžištěm filmu, je poměr pátera Amara k velmi věřící děvence, která víru žere tak, že svoje milostné představy spojuje s Ježíšem. Amaro vyslechne její zpověď a ač oddán Bohu a církvi, celibát necelibát pohotově najde světničku, kde......Jenže je natolik ambiciozní, že zamilovaná děvenka začne překážet - zřejmě v cestě k papežskému stolci, či co. No jak říkám, bordel a voda na můj ateistický mlýn. (11.02.2005)

Škoda, příběh působí neživotně. Možná proto, že postrádá záchranný bod, jímž bývaly mohly být původní reálie 19. století z knižní předlohy a atmosféra. Jako kdyby byl třeba děj Sedmého hříchu beze změn ve scénáři přenesen třeba na letošní Manhatan. Padre Bernal, třebaže má kukadla jak zrcadla, byl zhruba stejně nepříjemný a studený jako kdysi jiný flanďácký "pták v trní", plasťák R. Chamberlain. (26.08.2011)

Bernalův mladičký páter Amar je člověk, který věří ve své poslání a navíc právě v církvi chce udělat kariéru. Přesto porušuje přikázání, jak se mu to hodí a naváže milostný vztah s mladou a naivní Amelií a skrývá ho přede všemi. Carrerův film neukazuje církev zrovna v příznivém světle. Veškeré skandály a špatnosti se ututlají, vina se hodí na někoho jiného a nepohodlný a neposlušný kněz je z církve vyhozen. Přesto se nedá ani o jedné postavě říct, že by byla vyloženě špatná. Není to špatný film, jen není příliš přesvědčivý. Lepší 3* (29.08.2005)

Začátek poměrně dobrý, ale druhou půlku jsem sledovala snad už jen kvůli G. G. Bernalovi (od Mexické jízdy můj nejoblíbenější Mexičan :-). Slušně započatou zápletku holt scénárista (opět) nedokázal nikterak využít a výsledek je dost chabý. Celkem předpokladatelný děj a vývoj postav (pokud se o nějakém dá vůbec hovořit) neposkytují tu správnou katarzi, o jakou, předpokládám, tvůrcům šlo. Ale na druhou stranu se povedla alespoň výprava a ty obrázky jsou docela hezké. 1* patří za Bernala. (21.06.2005)

Těžko uvěřit, že k napsání takhle podprůměrného šablonovitého příběhu někdo potřebuje modernizovat víc než století a čtvrt starý román. Nejspíš jde o klasické strkání hlavy do písku - nač upozorňovat na aktuální problémy církve, když můžeme odvést pozornost ke starým. Ani zajímaví herci to moc nezachránili a ke konci jsem se stále víc a víc nudil. (17.12.2003)