Reklama

Reklama

Odsun – Vertreibung

(TV film)
  • Rakousko Universum History: Vertreibung - Odsun: Die Geschichte der Sudetendeutschen (více)
Rakousko / Německo / Česko, 2020, 90 min (Alternativní 2x52 min)

Obsahy(1)

Masové vysídlení původního německého obyvatelstva z Československa v letech 1945 až 1948 zůstává nadále jedním z neuralgických bodů česko-německých vztahů a také českého výkladu vlastní historie. To, že byla tato kapitola československých dějin otevřena teprve relativně nedávno, navíc přispívá tomu, že je téma stále diskutováno emocionálně. Koprodukční projekt České televize, německé MDR, rakouské ORF a německo-francouzské stanice Arte představuje naplněnou příležitost nechat společně promluvit svědky odsunu z obou stran dnešní hranice a navštívit s nimi místa, kde se tehdejší události odehrály. Někteří z nich se na ně od roku 1945 už nevrátili... Východiskem dvoudílného dokumentu Matthiase Schmidta a Víta Poláčka bylo ukázat příběhy jednotlivých účastníků odsunu a jejich osobní stanoviska, ambice přinést skrze tváře a osudy konkrétních lidí empatii, která by dávala naději na co nejobjektivnější vyprávění toho, co se událo. Lidé žijící v konkrétní době mají své konkrétní motivace, konkrétní sny, konkrétní potřeby i iluze, na jejichž základě pak jednají. Právě poznání tohoto vnitřního světa může zprostředkovat skrze tzv. malé dějiny i zdánlivě nezvratitelnou logiku a popsat mechanismus dějin velkých. Obsažení celých životních příběhů protagonistů (osud vysídlených v Německu) navíc umožňuje nahlédnout události odsunu v širokém kontextu jeho příčin a následků. Proto se ostatně projekt zaměřuje i na osudy jednotlivých pohraničních obcí a regionů. Výběr protagonistů byl za pomoci zapojených organizací Antikomplex a Pamět národa řízen tak, aby vzniklá směsice pamětníků pokrývala širokou škálu různorodých osudů – těch, kteří nechtěli odejít a byli vyhnáni, i těch, kteří odejít chtěli, ale byli donuceni zůstat, Němců, kteří se s Nacisty paktovali, i takových, kteří jim vzdorovali a pykali tak dvojnásobně... Film vypráví příběhy plné barev, zlomů a obratů, takové, které odrážejí ambivalentnost a mnohostrannost celé historie. Jedním z takových příběhů je ten Siglind Drostové z Nového Jičína. Ve svých 15 letech byla po konci války poslána na nucené práce do Vlašimi. Pamatuje si běsy a zvěrstva odsunu, zároveň však i obětavou pomoc, které se jí dostalo od mnoha Čechů. Ve filmu zároveň zazní úryvky z deníku jejího otce, Adolfa Purra, který byl po válce deportován do internačního tábora pro Němce v Osvětimi. „Deník měl otec až do své smrti v roce 1989 schovaný pod postelí, v NDR se o odsunu nemluvilo, nesmělo se mluvit. Poté jsem ho zdědila já. Několik let nato jsem ho pracně přepsala, je totiž ve velmi špatném stavu, psaný kopírovací tužkou na papírových sáčcích, které musel speciálně namáčet, aby je vyhladil. Uchovával je v lágru v nádobí na jídlo.“ Dnes jezdí Siglind Drostová pravidelně do svého starého domova, udržuje staré kontakty a navazuje nové, píše pro regionální noviny a pomáhá pečovat o historické stavby a místa. Výpovědi očitých svědků jako je Siglind Drostová se tedy neomezují jen na minulost, ale dotýkají se i současnosti. Díky tomu můžeme ukázat různé způsoby reflexe odsunu ve třech různých státech (SRN, NDR, ČSSR), a tyto pak vztáhnout ke společné přítomnosti v dnešní Evropě. (Česká televize)

(více)

Recenze (17)

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Vždy keď sa objaví nový dokument mám určité obavy z jeho podania. A zvlášť keď sa jedná o tak citlivú otázku, ako je otázka odsunu Čechov z pohraničia, respektíve Nemcov z Čiech, Slovenska a Poľska. Nedávno som v jednom dokumente zachytil myšlienku, že Nemci si celú vojnu o svoj odsun koledovali. Len pár nezabudnuteľných dôvodov Lidice, Ležáky, Chatyň, Cimenná, Kalište, Kľak, Ploština, Javoričko, Prlov a mnoho ďalších. Ale najpodstatnejším faktom je že odsun Nemcov z Československa a Poľska vymyslelo skutočne Anglicko na Postupimskej konferencii ústami Churchilla (toho po prehratých voľbách v júli 1945 na konferencii vystriedal Clement Attlee) a ten presvedčil vlády ZSSR a USA aby to akceptovali ako výhodné riešenie. Píše sa tam aj o náhradách škôd. Výsledkom tohto riešenia bol pre všetkých záväzný protokol Postupimskej konferencie zo dňa 2.8.1945. Nútený odsun bol prevedený práve na jeho základe. Vtedajší prezident Beneš by nič nedosiahol keby tu nebola vôľa týchto svetových veľmoci. Takže je samozrejme, že Československo nemohlo Nemcov len tak vyhostiť. Samotný odsun logisticky pripravila práve ich Medzispojenecká komisia v Nemecku. Nemci boli postupne a plánovite odsunutí do americkej a ruskej zóny, podľa presného plánu prevažne v priebehu roku 1946. Československo bolo vykonávateľom a teda nemá za tento odsun žiadnu právnu a hmotnú zodpovednosť. Medzinárodná komisia dokonca vyslovila verejné uznanie Československu za humánne a kompletné prevedenie odsunu Nemcov (áno iste tam boli aj nejaké exscesy). Akékoľvek nároky ohľadom odsunu by mala nemecká vláda a skutočne poškodení Nemci uplatňovať u vtedajších víťazných mocnosti USA, Veľká Británia a Sovietsky zväz. Ale zmluvou zo dňa 26.5.1952, kapitoly 6, článku 3 a kapitoly 8, článku 1 a 3 Nemecko už nikdy si nemôže uplatňovať nároky vzhľadom k zabavenému nemeckému majetku. Z tejto zmluvy (respektíve z jej ratifikácii) je jasné, že všetok majetok jednotlivých Nemcov na území Československa prešiel do plného vlastníctva Československa a jeho občanov, ako povinná splátka na reparácie za všetky vojnové škody spôsobené Nemcami. Nemecko dokonca dodnes nezaplatilo Československu žiadnu náhradu za škody naviac a je teda dodnes obrovským dlžníkom Českej aj Slovenskej republike a nie naopak. Nie vždy to bolo tak pri rozhodovaní politikov v Čechách, či už to bol Havel, Nečas respektíve Schwarzenberg. (Musím dať za plnú pravdu komentáru sportovca) ()

FuLister odpad!

všechny recenze uživatele

Všechno má svoji příčinu. A tou příčinou samozřejmě byly zločiny, které páchali Němci. A ti si potom všem mysleli, že tu budou moct jen tak zůstat? Vždyť sami vyháněli Čechy ze Sudet, bojovali proti Československu a chtěli do Říše. No tak se tam dostali. Nechápu, jak je možný, že se něco takovýho točí za naše peníze. ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Jde o spolupráci německého a českého tvůrce (Schmidt, Poláček). Korprodukce se zúčastnili Česká televize, německá televize ARD/MDR, rakouská ORF a německofrancouzská Arte. Objevil se zde můj oblíbenec, odborník na Sudety Petr Mikšíček. Vyprávění je, patrně kvůli vývozu opatrně vyvažované, objektivizované, odosobněné. Pamětníci popisují úžasné detaily (pokud lze německým vysídlencům věřit) "Nikdy se můj otec nedozvěděl, jestli jsem byla dívka nebo chlapec, musel po mém početí odjet na frontu". Postupně je to až horor (vražda tatínka, který měl doklady o českých kolaborantech, záběry z hromadných poprav Němců). Na závěr vidíme obnovu zaniklých pohraničních vesnic. Nikdo se nikomu neomluví. Představoval jsem si, kdyby vyhnání Němců neproběhlo, by nám dnes německá kancléřka Merkelová diktovala své podmínky a nastěhovala k nám půl Afriky a Arábie, přestože má naše území tradici židovsko, anticko, křesťanskou. ()

sportovec odpad!

všechny recenze uživatele

Tento pořad nesený snahou respektovat historickou paměť ukazuje německočeské falšování historické paměti, které je navíc v rozporu i s pracemi současných německých historiků mladších generací. Za zvlášť skandální je nutné považovat lhaní o úloze prezidenta Budovatele Edvarda Beneše. Faktografickou pravdou je opak těchto lží. ()

luczi odpad!

všechny recenze uživatele

Už mě nebaví, jak se neustále opakují nesmysly o masakru na Bořislavce, tady má někdo pocit, že opakovaná lež se stane pravdou, ale mě to pomalu začíná připomínat propagandu. Hned po ožraleckých Vondráčkových fabulacích v pseudodokumentu Zabíjení po česku jsme se mohli díky Vojenskému historickému ústavu dozvědět, jak to probíhalo, moc dobře víme, že se na zastřelení nepodílely revoluční gardy, ale šlo o rozkaz velitele RA, který byl rovněž proveden příslušníky RA, tak si snad doprdele můžeme už odpustit tyhle žvásty. ()

Galerie (21)

Reklama

Reklama