Dao

Jednorucí šermíři.¬         Srovnám-li "Dao" s původním snímkem "Jednoruký šermíř" čínského scénáristy a režiséra Cheh Changa, kterýžto se proslavil svými snímky o bojovém umění s mladými neporazitelnými hrdiny (ano, připomíná to tak trochu tenhleten Holyvůd, ovšem v čínském vydání a pro to více stravitelnější), tedy porovnám-li původní snímek s tímto jeho nástupcem, musím přede vším vyzdvihnouti zřetelně lepší klasickou dramaturgii "Jednorukého šermíře", zatímco síla "Dao" je v lépe vypracovaných soubojích; tím se kvality obou snímků jinak obdobné náplně vyrovnávají. Já osobně, jako ctitel klasických romantických románů, bych spíše vyzdvihl "Jednorukého šermíře", ale pro lidi uspěchané a ty, kteří drama považují za přítěž mečových sekaček a useknutých rukou, bude "Dao" určitě volbou lepší.¬                 Na okraj připomínám velice pěkně provedené drama "Soumrak" (režie a scénář podle knihy Šúhea Fudžisawy: Jódži Jamada), v němž nejde už prvoplánově o předvádění soubojův a kde dramaturgické zpracování jde viditelně nad úroveň nejen "Daů", ale i "Jednorukých šermířů" nebo jinak pěkně zpracovaného třídílného "Samuraie" v režii Hirošiho Inagakiho. (11.12.2017)

Bohužel tohle mi nesedlo vůbec tak, jak jsem předem očekával... Že se jedná snad o remake kultovního One-Armed Swordsman (1967) mi bylo docela jedno, protože ten starý kult vůbec nežeru a nikdy nepochopím, že se stal takovou legendou. Ale stal a je to třeba tak brát ... Tento film je hodně pozmněněn v ději a i když má dlouhou stopáž, slušně odsýpá, je plný akce, má výborné "večerní a noční" kamerové záběry ... ale prostě to není ono. Záleží asi jak to člověk bere. Pokud budu brát film jako výpověď o postupné proměně mírumilovného kováře v jednorukou, charismatickou až temnou bojovou mašinu, nebo prostě hrdiny se vším všudy, pak bych film samozejmě hodnotil docela vysoko. Ale pokud beru film jako ukázku akce, podívám se na režiséra a uvědomím si, že dobrá polovina filmu napěchovaná akcí skutečně je, pak musím dát filmu pěkný průměr. Určitě ho doporučuji, je tam akce, spousta zbraní, krve, mrtvol, soubojů... ale je to otřesně "americky" sestříhané, chvílemi jsem nevěděl fakt vůbec "co kdo komu" ... Navíc kamera je od začátku do konce nastavená na "detail", prostě všechno je hrozně z blízka brané a mě to prostě dráždilo. Souboje jsou zmatené. A děj samotný chvílemi také. Jako na konci jsem celý děj pobral, ale buď jsem nechápavý, nebo to prostě bylo špatně scénáristicky podané, protože jsem chvílemi nevěděl, kdo s kým proti komu je a o co vlastně ve filmu jde. Co je vlastně ta hlavní podstata filmu ... Prostě je to taková zmatená "martial arts" řezničina, která mi něčím sedla hodně, ale něčím zase hrozně vadila... Pro mne dost rozporuplný film. (20.10.2009)

Remake Changovho One-armed swordsmana z roku 1967 sa nesie v absolutne odlisnom duchu ako original. Absolutne odlisnom. Pribehova kostra je sice takmer totozna, no dalsie podobnosti tu nenajdete. Hark pojal remake velmi temne, drsne, s hutnou davkou realismu a moderneho feelingu vyskytuceho sa skor v dramach, nez v akcnych filmoch. Ono to na akcny film naozaj dlho nevyzera a iked na akciu sa dostane (nikdo nebude sklamany), stale sa do popredia tlaci viac dramaticka zlozka, ktoru podporuje aj voiceover rozvadzajuci pribeh do zaujimavych uvah, ci kamera, ktora je omnoho viac ako na akciu, sustredena na detailne zabery tvari a postav. Vo filme nechybaju aj Harkove trademarky (ako napriklad slabost pre rozne zvrhle/demonicke individua) no film je to naozaj odlisny nielen od jeho predchadzajucej tvorby, ale celkovo od vacsiny filmov s martial arts tematikou. Ojedinely zazitok. (wuxia noir ?!) (8.9/10) (20.05.2008)

Stylisticky originální a působivé pojetí wuxia žánru, které namísto pohybové elegance a exhibicionistické prezentace schopností bojovníků (obojí známé třeba z původní Harkovy trilogie Tenkrát v Číně) nabízí smršť detailních, dramaticky nasvícených a bleskurychle sestříhaných záběrů, v níž je přehlednost nahrazena vyhrocenou expresivitou. Film mimo to vyniká unikátní atmosférou opírající se o účinné propojení typického hongkongského hyperrealismu se sy/u/rovou tělesností. (11.03.2014)

Fragmentárně vyprávěný remake Jednorukého šermíře je daleko méně divácky vstřícnější než jiná Harkova vize minulosti, elegantně natočená sága Tenkrát v Číně. Příběh učedníka v mečířské dílně (Chiu Cheuk), který ve snaze pomstít otcovu smrt přijde o ruku a za pomoci zpola zničeného manuálu a otcovy zlomené zbraně vypracuje originální bojový styl, přináší obrazy násilí, zmaru a deprese, utopené povětšinou v proudech deště. Pro příznivce Tsui Harka (jako vypravěče použil dceru mečířského mistra-další režisérova zajímavá ženská postava!) jde však o povinnou projekci a filmový zážitek vpravdě netuctový. (22.01.2007)