Alice in Borderland

Zpočátku smršť nápadů, nečekaných zvratů, ale ve druhé řadě se to malinko začalo táhnout. Dokonce takovým způsobem, že jsem skoro vždycky u dílu usnul. Závěr ovšem znovu nápaditý masakr. Tenhle typ konců mám rád a byl jsem překvapený, že se dá i tohle dost zásadně inovovat. Japonci umí. I přes to někdy přehnané ječení. Vždycky uměli. (16.04.2023)

Začátek má pomalý rozjezd, poté je poznat, že autor mangy se vyžíval ve věcech typu Cube, Battle Royal, Saw, není to špatné, je to rozhodně napínavé a herecké výkony slušné. Děj začíná pomalu houstnout po vstupu do utopie jménem Beach, ale zároveň i tady začne kvalita pomalu upadat, působí to až příliš prvoplánově a nedomyšleně (myslím finiš, a nechci spoilovat). Rozhodně některé cool charaktery, ať zakladatel Beach, nebo ty roličky co měla Naka Riisa, Ajaka Mijoši, Kento Jamazaki se snaží více, než obvykle. Cučija Tao mile překvapila ve své roli akční hrdinky. Za ponurou atmosféru, perfketní OST (na kterém se podílelo české těleso), musím půl hvězdy přidat, 3,5 zní verdikt, a uvidíme, zda do případných věcí příštích vezmou tvůrci více mozku pro hlavní hrdiny a vybaví je dostatečnou krvežíznivostí proti technokratickým protivníkům. (26.12.2020)

Sice tam nikdo nehází žlutým hnisavým abscesem a neřve „přespi – přespiču“ ani postavy nemají oči, jako by se urputně snažily vysrat, nicméně i tak je to zase jen ťamansky přiblblé mačkání manga pro slaboduché otoky (mozku) s až trapně úsměvným plagiátorským vlezdoprdelizmem kulturně degenerovaných Džaponců do otvorů ještě degenerovanějších Spojených sráčů. Nápaditost „her“ s šikmookým bukkakenýrem jménem Alice končí s prvním dílem, poté to ztelenovelizuje do očividné rýžomatrice Ztracených – „Co nejdýl dělej z diváka totálního čuráka“. Patrně tak vznikne asi milión sezón debilního natahovaní jednoduchého tupokonceptu, plných klišovité pouťové filozofie a existenciálních mouder pro kvocientně retardované prohlížeče hentaiomalovanek a přitroublé leštiče džojstyků, až všichni zapomenou, o čem byl vlastně první díl, a ukončí to nějakým jakože zapeklitě kokotplikovaným myslomrdem. Já už u toho rozhodně nebudu, ještě jedna řada a musel bych z pocitu trapnosti spáchat harakiri. Tímto definitivně máwám na rozloučenou všem kunám i Alicím. (21.12.2020)

Alice neoslní tím, že by byla bůh ví jak originální. Půjčuje si motivy z řady známých japonských, ale i západních příběhů. Můžete v ní vidět Saw, Mirai Nikki, Death Note nebo The Last of Us a hromady dalších. Nicméně vyniká v tom, jak tyto funkční prvky zvládá namíchat do skvěle vykalibrovaného koktejlu, který se během obou sérií téměř nedopustí žádného výraznějšího zaškobrtnutí. Zvládá postupně gradovat a motivy, které v první sérii pouze naznačí, se v té druhé, údernější a sebevědomější, naplno zúročí. Ať už jde o prokreslení postav včetně záporáků, kteří tu občas mají až Kodžimovský background, jemnou, avšak pro příběh čím dál důležitější romanci, či propracovanost samotných her. Vrcholem her o přežití jsou psychologicky laděné sekvence v druhé sérii, ve kterých je hlavní postavou Čišija. Příjemně tak doplňují ty akčnější s Arisuem a Usagi. Na Alici je vidět i vysoký rozpočet, který do ní Netflix nalil. I když občas kolísá CGI, jinak výbornou vizuální stránku dohání prací s kamerou a propracovaností jednotlivých arén. Alice in Borderland je zkrátka esencí japonských příběhů pro dospívající se správnou dávkou akce, zábavných her, romance, japonské ujetosti i filosofického dumání nad smyslem vlastní existence. Třešničkou na dortu pro některé může být i velmi povedený český dabing. Takže pokud máte předplacený Netflix a rádi sledujete japonskou tvorbu, myslím, že tuhle hru nemůžete prohrát. (15.01.2023)

Bylo to.. DOBRÉ, byly to velmi DOBRÉ. Teda řeknu vám, čekal jsem od toho mnohem míň a dostal jsem Japonský nářez! Laik by řekl: "ejhle, tohle je úplně stejné jako Squid Game." Noo není. A nejde říct co je lepší. Alice je zaměřená na rozsáhlost příběhu, na jeho velkolepost, na otázky sociálního dramatu, vývoje psychiky hráčů a volbu jejích rozhodnutí. A jedním z hlavních důvodů proč bude a je Squid game divácky přijatelnější je jak vztah k postavám (který máme i zde i ve Squid game) tak ten hlavní důvod je vztah k místu. V korejské vyvražďovačce máme celý děj točící se v jedné budově, vývoje charakterů v hangáru a vše je hezky barevné a veselé. Ovšem V borderlandu je to jiná. Protagonisti jsou každý díl - jiná lokace, každá hra - jiná lokace, každý vývoj charakteru každá emočně vypjatá scéna - jiná lokace. No, někomu by to mohlo vadit, já v tom vidím obrovskou výhodu a říkám to jen pro srovnání se Squid game. HRY: dámy a pánové, hry byly zábavné, napínavé, brutální a sem tam i pěkně krvavé. NAPĚTÍ: tím se zde nešetří, obzvlášť ke konci je vyhrocená co třetí scéna, jen musíte seriálu dovolit, aby vás mohl napínat (musíte si to prostě užívat). POSTAVY: postavy bylo napsané dokonale, chovaly se logicky, všichni měli mezi sebou potřebnou chemii.. co si budeme, Asiati prostě hrát umí. (jen bych podotkl, pokud se nechcete učit anglicky, pusťte si to v originále, anglický dabing je otřesný). VIZUÁL: vše co se vizuální stránky týče tak je úžasné, hudba, vzhled. První díl byl až moderně ARTově vypadající, paráda. Je tam taktéž spousta "EDIT ZÁBĚRŮ" - prostě záběry které by se daly použít do nějakého mega epického editu. No a co říct o samotném konci. Při nejlepším nic, jen řeknu, že bez pokračování možná trochu poupravím hodnocení. 9/10 (20.12.2021)