Obsahy(1)
Platonický vztah mezi dívkou zaměstnanou v lázeňském hotelu a jeho bývalým hostem se rozvíjí skrze romantické dopisy, plné starosvětské úcty, jež si dvojice vyměňuje v polovině padesátých let. Nostalgické záběry na luhačovickou kolonádu a dobové fotografie ilustrují řádky plné lásky, víry i zklamání. (MFDF Ji.hlava)
Videa (1)
Recenze (5)
Ty dopisy jsou silný podklad, ale obrazová složka je velmi nezajímavá - není moc důvodů se vůbec během poslouchání na obraz koukat. To je u studentského filmu na filmové škole asi problém. ()
Sestřih krátkých záběrů snažících se zachytit lázeňskou atmosféru bezčasí jako kulisu pro zamilované dopisy dvou "všedních lidí" z padesátých let, kteří zde nalezli v sobě zalíbení. Skvělý koncept, kompetentní zpracování a snad akorát bych trochu zastřel ty hlasy vypravěčů nebo je namixoval s nějakým white noisem, protože k těm záběrům a la starý poškrábaný negativ tolik neseděly. Akcentovaný závěr je poutavý, ale byl bych radši, kdyby ten snímek zůstal akorát na úrovni té kouzelné obyčejnosti. ()
Vlani v Marienbade: Luhačovice Edition. ()
Zdá se mi to, nebo se to snaží o styl Jonase Mekase? Nikde jsem žádný další pokus o něj než jeho vlastní neviděl, ale tady mi už z prvních záběrů hned naskočil v paměti a snad jen díky tomu pro mě má Paní Šťastná něco víc, než nakonec má. Na rozdíl od Mekase (který byl pověstný točením úplně všeho a každý záběr (klidně i párvteřinový omyl) pro něj měl velkou hodnotu) se tady ale ty obrazy začnou brzo opakovat a ta jejich repetitivnost je časem čím dál tím víc nezajímavá. Víc mě tedy strhl samotný příběh, vyprávěný prostřednictvím čtení dopisů, ale tam mě zase zklamal závěr, jelikož to nikam vlastně nedošlo a většina toho, co se zde rozehraje, nakonec ani nemá účel. Začne to tedy dost slibně a snaživě, ale v závěru to moc nenabídne. Slabé 3* ()
Zajímavý nápad, ale spíše na podcast. Také jsem moc nerozuměla tomu, proč paní mluvila "československy", tedy každé slovo tak, jak přišlo. ()
Galerie (1)
Photo © Nikola Klinger
Reklama