Yakuza no hakaba: Kuchinashi no hana
A Graveyard for Gangsters
Yakuza Graveyard
Recenze (7)
Je to starý film o vzájemných divokých soubojích a intrikách japonské mafie Yakuzy a policie. Taková "japonská Chobotnice" mi to připadlo. Jenže to natočil Fukasaku, takže se na to prostě perfektně dívá, i když děj je nezáživný a film už je prostě starý a zub času zahlodal. Výtvarná stránka, kamera, divokost a živočišnost se však filmu nemůže rozhodně upřít. ()
Tecuja Watari hraje v Yakuza Graveyard stejně jako v Graveyard of Honor postavu člověka, který pohřbívá vše, na co sáhne. Namísto sebedestruktivního jakuzy hraje sebedestruktivního poldu. Přesto nejdříve klame tělem a než se všechny jeho vlastnosti ukáží v celé své nahotě, může si ho divák identifikovat jako hrdinu nepříliš vzdáleného Drsnému Harrymu či Serpicovi. Po zbratření s místním jakuzákem to ale jde s Watarim rychle z kopce a propuknutí vzteku na celý svět nic nebrání. Yakuza Graveyard zastihuje režiséra ve vrcholné formě, a ačkoli není založen na skutečných událostech a hlavní postava není přímo jakuza, představuje paradoxně jeden z vrcholů v té době již skomírajícího subžánru džicuroku eiga. Energický až explozivní film, kde se všichni (anti)hrdinové topí v moři všeprostupující korupce a kde hranice mezi dobrem a zlem přestala existovat. ()
Ale jo - zábavná, přímočará akce z prostředí yakuzy, okořeněná některými až komiksovými prvky (mám na mysli čistě vizuální stránku). Tetsuya Watari není žádný herecký fenomén, pro roli se však hodí dobře, Meiko Kaji je na úrovni jako vždy. V menší roli se také objeví známý Kei Sato. Hudba je poněkud poťouchlá, slušně však koresponduje s příběhem. Celkem vzato, na to, že nejde o styl mému srdci nejbližší (preferuji spíše yakuza příběhy počátku 20. stol.), jsem se bavil až překvapivě dobře. Těsně, ale **** ()
Tentoraz je v centre nekompromisný policajt, ktorý sa snaží v skorumpovaných policajných zložkách predrať k spravodlivosti a ku cti. To sa mu paradoxne darí pri tých, ktorých sa snaží dostať za mreže. Jeho rozkol je výborne zmotivovaný. Do toho nerátam Fukasakuho túžbu zobrazovať triedne a spoločenské rozdiely, ktoré podobne ako v prípade Graveyard of Honor majú v sebe náznaky rasizmu a predsudkov a toho, ako sa s nimi postavy v hierarchií vysporiadavajú. Scéna pri vlnách vizuálne podmanivá. Má to šialené tempo, neustále sa tam niečo deje a hoci to v postavách nepôsobí až tak isto, všetko okolo toho ( atmosféra, akcia, intrigy) funguje na jednotku. Hoci to má očakávaný koniec. A Tecuja Watari hrá toho svojho pomstiteľa v slnečných okuliaroch perfektne. ()
Chvilkama dost ponurý, vlastně můžu napsat existenční drama jednoho poldy, kterej se tak nějak nemůže rozhodnout, za kterou Yakuzáckou rodinku bude kopat. Jako v každým správným upištěným asijským filmu nesmí chybět někdy až směšně nastříhaný honičky na všemožnejch tržištích, budovách a čert ví kde jinde. Většinou to je taková klasická japonská férovka nejmíň 30 na jednoho, pistolky střílej jak kapslikovky z devadesátejch a snad při každý scéně, v který je víc lidí podpatky klapou tak nepřirozeně nahlas, až je to srandovní, ale tak nějak to mám s tímhle typem/stylem filmu spojený. A to Pachinko bych si dost rád zahrál. ()
Strhující příběh z prostředí jakuzy s nekompromisním, ale problémovým policistou. Podmanivá scéna rvačky ve vlnách a nečekaného účtování na konci.(70%) ()
Co se týče kamery a střihu, je to absolutní špička. Bohužel mi nesedl plně asijský patos se zmatečným dějstvím. Skoro nikdo, s kým bych se v tom ping pongu děje příběhu dokázal sžít. ()