Moumantai

Takashi Okamura strikes back! Ehm, teda vlastně... poprvé. Zatímco No Problem 2 byl romantickou komedií přehranou do akční parodie, na první díl se trochu zapomnělo a to i přesto, že v něm Okamura vyrobil malý pomník svému nejoblíbenějšímu městu a ještě přitom natočil náramnou romantickou komedii, která má podobné účinky jako gril vhozený do eskymáckého iglů (píše se to tak, že jo? ;). Pokud máte srdce poháněné kapalným dusíkem a ohrnujete nos nad filmy, ve kterých každých deset minut někdo někomu nepřerazí alespoň dvě kosti v těle, pak můžete hbitě přestat číst. Okamura se sice snažil a ve filmu se hodně mluví o Jackie Chanovi, přičemž se v pozadí mihne řada jeho kamarádů (Sammo Hung, Ken Lo, Mars, řada dalších lidí ze stunt teamu), ale opravdová akce tu skutečně není (nepočítáme-li Okamuru doslova driblujícího po place ve zrychlených záběrech). Tady má zelenou romantika, takže od faktu, že si hlavní hrdina sežene v Hong Kongu povolání kaskadéra vskutku nečekejte (krom několika povedených vtípků) žádné jiskřičky naděje. Na mlácení zkrátka máte druhý díl. Ten první začíná Daijirovým probuzením doma v Japonsku. Přítelkyně mu dala kopačky a odjela do Hong Kongu, dělat sekretářku Jackiemu Chanovi. Zapomněla při tom, že Daijiro je maniak a klidně obětuje všechny úspory, aby se vypravil do Hong Kongu a pokusil se její srdce získat zpátky. Do cesty se mu ale připlete půvabná čínská uprchlice, která je v Hong Kongu ilegálně a ukryje se před policií v jeho bytě. Daijiro umí jenom japonsky, jeho nová kamarádka pouze mandarínsky, takže nám tu vzniká originální milostný trojúhelník, když se Daijirova ex-přítelkyně snaží překládat, co mají oba na jazyku. Velmi brzy mezi nimi vznikne silné pouto, možná i proto, že mají společný úděl - on se snaží získat zpátky svojí dívku, ona zas hledá v Hong Kongu přítele, který zmizel neznámo kam. Režisér Alfred Cheung velmi zručně prokládá nenápadné romantické sbližování třeskutým "japonským" humorem v podání Okamury (tenhle prcek je vážně hyperaktivní a dokazuje, že každá země má svého Jima Carreyho ;) a vpašuje do děje i svou trademarkovou melancholii, tolik patrnou např. v jeho starším Paper Marriage. Jeho romantické komedie zkrátka mají onu reálnou hranu a nejsou vždycky jen zábavné. Když se mezi sebou Daijiro a Ching baví a jejich oči naznačují, že nějaká jazyková bariéra tu nehraje roli, začnete si stýskat nad tím, že aby v Hong Kongu vznikla opravdu kvalitní romantická komedie, musí přijet nějaký japonský import a víceméně k ní hongkongské tvůrce dokopat. Ačkoliv je vývoj děje trestuhodně předvídatelný, všechno se odehrává bez sebemenšího zaškobrtnutí a moc příjemně se na to kouká. I díky malým perličkám pro hardcore fanoušky - Ken Lo tu jako Ken Lo háže Okamuru z rozeběhu přímo na odjíždějící náklaďák, Jackie Chan je (hlavně v první půlce filmu) všude a přitom nikde, a Sammo Hung vám předvede jak se v Hong Kongu testují kaskadéři. Někoho možná odradí nedostatek akčních scén, ale jedním mávnutím ruky přichází o hodně, protože Okamura tu hraje s úplně jinými kartami dost možná svou životní partii. No Problem 2 je zábavný film, ale úplně jiným, o dost podpásovějším způsobem. Jeho předchůdce má z hlediska celuloidové historie daleko větší hodnotu a musím říct, že mě hodně potěšilo, jak to Okamurovi všechno klaplo. Od prvních minut je vidět, že tenhle film je dílem člověka, který má nakoukáno a v mládí mu nad postelí visely plakáty Jackieho Chana a Sammo Hunga. Alfred Cheung to dokonale pochopil a vykouzlil mi v mozkovně veeeelice sentimentální náladu, která funguje v dnešní nehostinné době popových neumětelů, digitálních triků a nevkusných drátů jako příjemný kožíšek, do které se můžete v depresi zachumlat. Nikomu ho nenutím, ale vězte, že je návykový. Jenom dva prstíčky strčíte a... uvidíte sami. 70% (20.04.2017) (méně) (více)