Biografie
U kolébky ruské animace stálo mnoho mužů ale až překvapivě málo žen. Tento fakt je o to překvapivější, když zvážíme, že velmi častým žánrem kresleného filmu je pohádka a častěji jsou to ženy, kdo dětem vypráví pohádky. Jednou z mála „matek zakladatelek" ruského animovaného filmu je Olga Petrovna Chodatajeva. Bez nadsázky se dá říct, že prvopočátek ruské animace spočívá v rodině Chodatajevových. Olžiným bratrem byl Nikolaj Chodatajev; ten v roce 1924 společně s Jurijem Merkulovem a Zenonem Komissarenkem otevřel první studio animovaného filmu v SSSR. Olga v roce 1918 ukončila Moskevskou školu malířství,sochařství a architektury. Po ukončení školy pracovala jako grafický designer a grafik. Od roku 1924 začala pracovat v animaci. V kolektivu animátorů při GTK pracovala na filmu MEŽPLANETARNAJA REVOLJUCIJA; poté pracovala ve společnostech Mežrabpom-rus a Sojuzmultfilm.
Z počátku dělala PR pro svého bratra, později, v letech 1927-32 pracovala společně s ním a sestrami Brumbergovými na animaci. V letech 1936-60 byla režisérem studia Sojuzmutfilm. Při tvorbě často spolupracovala s Pjotrem Nikolajevičem Nosovem, společně se podíleli např. na filmu MEDVEŽONOK (1940). Od roku 1954 spolupracovala s Leonidem Aristovem, jejich spolupráce přinesla například pohádky ZLATÉ PÍRKO (1960), CHRABRYJ OLEŇONOK (1958), nebo ZLATÉ KLASY (1958) na motivy běloruské pohádky, o potrestání bohatého mlynáře. Spolupracovala i s dalším z nestorů animovaného filmu Ivanem Ivanovem-Vano, společně režírovali film UKRADENÉ SLUNCE (1943) na motivy pohádky Korneje Ivanoviče Čukovského. Byla členem umělecké rady Sojuzmultfilmu.
Režisérka
Krátkometrážní | |
---|---|
1960 |
Zolotoje pjoryško |
1958 |
Chrabryj oleňonok |
Zolotyje kolosja |
|
1956 |
V yarange gorit ogon |
1955 |
Slaměný býček |
1954 |
Tri meška chitrostej |
1953 |
Sestrica Aljonuška i bratěc Ivanuška (TV film) |
1951 |
Pohádka z tajgy |
1950 |
Statečný Sarmiko |
Zázračný mlýnek |
|
1949 |
Vyprávění starého dubu |
1943 |
Kraděnoje solnce |
1941 |
Žurnal politsatiry No. 2 |
1940 |
Medvěžonok |
1928 |
Groznyj Vavila i ťotka Arina |