Reklama

Reklama

Gaby Morlay

Gaby Morlay

nar. 08.06.1893
Angers, Francie

zem. 04.07.1964 (71 let)
Nice, Provence, Francie

Biografie

Významná francouzská herečka Gaby Morlay se narodila jako Blanche Pauline Fumoleau v severním Alžírsku ve městě Biskra. Již v počátcích své herecké dráhy přijala umělecký pseudonym Gaby Morlay, v polovině dvacátých let pak z neznámých důvodů začala uvádět i odlišné místo narození, a sice Angers ve Francii. Dodnes není jasné, proč účelově mystifikovala veřejnost v tomto bodě, dobové materiály z té doby však s dostatečnou průkaznosti uvádějí, že se skutečně narodila v Alžírsku.

Ještě před první světovou válkou našla uplatnění před filmovou kamerou a začala hrát v němých titulech různých žánrů. Poprvé se objevila v nevelké úloze komedie MAXOVY PRÁZDNINY (La vacance de Max, 1913) po boku slavného komika Maxe Lindera, který zároveň film režíroval. V následujících letech spolupracovala často s režisérem Charlesem Bruguetem, po skončení první světové války točila méně častěji, nicméně již tehdy byla symbolem moderní ženy, což lze doložit například často uváděným faktem, že byla první ženou, která získala licenci na řízení vzducholodi. Souběžně s prací u filmu rozvíjela svou kariéru na divadle, ve dvacátých letech vystupovala například v Théatre des Capucines nebo v Théatre de l'Athénée.

Do konce němé éry natočila kolem dvaceti titulů, stejně úspěšně pak vstoupila i do světa zvukového filmu. Ve třicátých letech točila několik filmů ročně, opět vystupovala v různých žánrech a prakticky výhradně v hlavních rolích. Vedle režisérů jako Abel Gance, Leonce Perret nebo Raymond Bernard stojí za zmínku její účast ve filmech slavného Marcela L'Herbiera. Opět v hlavních rolích zaujala v jeho filmech SKANDÁL (Le scandal, 1934), ŠTĚSTÍ (Le bonheur, 1935) nebo NOCI V PLAMENECH (Nuits de feu, 1937). Vícekrát hrála ve filmu se slavným Fernandelem, po boku řady dalších ženských hvězd té doby se objevila v dramatu BYLO DVANÁCT ŽEN (Elles étaient douze femmes, 1940). Točila také v Itálii, například v životopisném filmu GIUSEPPE VERDI (1938) hrála skladatelovu manželku Giuseppinu.

Skutečné historické osobnosti ztvárnila také v několika francouzských filmech, například v dramatu z dějin francouzsko-britských diplomatických vztahů SRDEČNÁ DOHODA (Entente cordiale, 1939) hrála královnu Viktorii. Později se pak převtělila do známé osobnosti napoleonské éry, Desirée Clary, ve filmu PODIVNÉ OSUDY DESIRÉE CLARY (Le destin fabuleux Desirée Clary, 1942). I v těžkém období okupace, kdy se filmová produkce v celé Evropě razantně zúžila, zůstávala Gaby Morlay jednou z nejvyhledávanějších hereček ve Francii (i přesto že za války již dosáhla padesáti let věku) a například v roce 1943 hrála stěžejní role v pěti filmech. Nadále zůstávala také aktivní divadelní herečkou a ve 40. letech bylo její domovskou scénou Théatre de Paris, později například Théatre de la Madeleine.

Období druhé světové války zasáhlo do života Gaby Morlay významně i v osobní rovině. Počátkem čtyřicátých let se seznámila s Maxem Bonnafousem (1900-1975), který byl významným politikem pacifistického ražení. V Pétainově vládě v neokupované části Francie byl Bonnafous v letech 1942-1944 ministrem zemědělství. Po osvobození byla řada osobností tzv. vichystického režimu stíhána pro kolaboraci a vlastizradu, nevyhnulo se to ani Bonnafousovi. Vězněn byl do roku 1948, ale nakonec dosáhl propuštění pro nedostatek důkazů.

Zatímco Bonnafous byl po válce vězněn, Gaby Morlay, která tehdy byla jeho životní partnerkou, zůstávala hvězdou francouzských kin. Z její poválečné tvorby stojí za zmínku drama smrtelně nemocné herečky JEJÍ POSLEDNÍ ROLE (Son dernier role, 1946) nebo komedie JEDEN DEN MILIONÁŘEM (Millionnaires d'un jour, 1949), znovu také pracovala pro italskou produkci (ANNA, 1951). Výraznější herecké kreace předvedla jako jedna ze čtyř hlavních osobností dobově velmi populárních komedií OTEC, MATKA, SLUŽKA A JÁ (Papa, maman, la bonne et moi, 1954) a OTEC, MATKA, MOJE ŽENA A JÁ (Papa, maman, ma femme et moi, 1955). Po boku významných herců své i mladší generace se pak objevila v moderní adaptaci literární předlohy ZLOČIN A TREST (Crime et chatiment, 1956). Teprve tehdy, koncem padesátých let, začal význam jejích postav na filmovém plátně ustupovat protagonistům podstatně mladším.

Až do konce padesátých let točila Gaby Morlay minimálně dvakrát ročně, po boku slavného Bourvila ji bylo možno vidět ve výrazném tragikomickém příběhu z období okupace FORTUNAT (1960), tady však již měla jen maličkou roli. V roce 1961 se po řadě let společného soužití provdala za Maxe Bonnafouse. Do soukromí se ale nestahovala, i počátkem šedesátých let hrála v divadle, naposledy vystoupila na jevišti Théatre des Nouveautés v roce 1964. Do tohoto roku spadá také její poslední filmová role paní Bernadacové v dramatu MONSIEUR (1964). Gaby Morlay zemřela v Nice 4. července 1964 ve věku 71 let. Do historie kinematografie se zapsala více než stovkou rolí, zvláště ve třicátých až padesátých letech patřila k největším hvězdám stříbrného plátna a desítky ústředních úloh ji dodnes řadí mezi legendy francouzského filmu.

Pavel "argenson" Vlach

Herečka

Filmy
1964

Monsieur

1963

La Bande à Bobo

1960

Fortunat

1959

Quai des illusions

 

Ramuntcho

1958

Le Tombeur

 

Mon coquin de père

 

Sacrée jeunesse

1957

Les Collégiennes

Reklama

Reklama

1956

Les Lumières du soir

 

Lorsque l'enfant paraît

 

Mitsou

 

Otec, matka, moje žena a já

 

Zločin a trest

1955

L'Impossible Monsieur Pipelet

 

Les Chiffonniers d'Emmaüs

1954

Fantaisie d'un jour

 

Les Amoureux de Marianne

 

Otec, matka, služka a já

 

Si Versailles m'était conté

1953

L'amour d'une femme

1952

Foyer perdu

 

La Fille au fouet

 

Radovánky

1951

Due sorelle amano

 

Mammy

 

Une fille à croquer

1950

Né de père inconnu

 

Prima comunione

 

Sans tambour ni trompette

1949

Millionnaires d'un jour

 

Orage d'été

 

Ève et le serpent

1948

Gigi

 

Trois garçons, une fille

1947

Hymenée

 

Le Village perdu

 

Les Amants du pont Saint-Jean

1946

Lunegarde

 

Mensonges

 

Návrat nežádoucího

1945

Dernier métro

 

Farandole

 

Son dernier role

1944

L'Enfant de l'amour

 

Service de nuit

1943

Des jeunes filles dans la nuit

 

La Cavalcade des heures

 

Les Ailes blanches

1942

L'Arlésienne

 

Le Destin fabuleux de Désirée Clary

 

Modrý šátek

1941

Le Diamant noir

1940

Elles étaient douze femmes

 

Paris - New York

1939

Derrière la façade

 

Entente cordiale

 

Le Bois sacré

1938

Hercule

 

Quadrille

 

Tři lásky Giuseppa Verdiho

1937

Le Messager

 

Les Nuits blanches de Saint Pétersbourg

 

Nuits de feu

 

Un déjeuner de soleil

1936

Le Roi

 

Les Amants terribles

 

Les Grands

 

Samson

 

Vertige d'un soir

1935

Le Billet de mille

1934

Aux portes de Paris

 

Jeanne

 

Le Bonheur

 

Le Scandale

 

Nous ne sommes plus des enfants

1933

Il était une fois

 

Le Maître de forges

1932

Mélo

 

Paris-Méditerranée

1931

Après l'amour

 

Ariane, jeune fille russe

 

Faubourg Montmartre

 

Maison de danses

1930

Accusée, levez-vous !

1929

Les Nouveaux Messieurs

1926

Jim la houlette, roi des voleurs

1924

Faubourg Montmartre

1923

La Mendiante de Saint-Sulpice

1922

Pod černou vlajkou

 

Umírající orlové

Dokumentární
1949

Vedettes en liberté

Krátkometrážní
1939

La Mode rêvée

1914

Les Vacances de Max

 

Max dans les airs

Reklama

Reklama