Biografie
Italská herečka Elli Parvo, vlastním jménem Elvira Gobbo, pocházela z Milána, otec byl Ital, matka pocházela z Německa. Vyrůstání ve dvojjazyčném prostředí umožnilo později herečce točit v Německu, respektive v německých verzích italských filmů. Elli Parvo studovala na prestižní filmové škole Centro Sperimentalo di Cinematografia, před kamerou debutovala v devatenácti letech menší rolí v historickém filmu TERESA CONFALONIERI (1934).
K dalším filmovým rolím se Elli Parvo dostala až po studiích a koncem třicátých let jí jistou proslulost přinesly středně velké úlohy v několika úspěšných komediích (DIVOKÝ SALADINO – Il feroce Saladino, 1937; MARKÝZ RUVOLITO – Il marchese di Ruvolito, 1939). Teprve za války začal stoupat význam i počet jejích rolí a jen v letech 1940-1942 natočila patnáct filmů. Střídala komedie s dramaty i historickými filmy, diváci si ji oblíbili hlavně v emočně vyhrocené melodramatické poloze. Některé filmy z doby války byly uvedeny i u nás, připomeňme alespoň tituly SMĚJ SE, PAŇÁCO (Ridi pagliaccio, 1941) nebo historický film MOST VZDECHŮ (Il ponte dei sospiri, 1940), s Erminiem Macariem vytvořila ústřední pár v komedii DÍTĚ ZÁPADU (Il fanciullo del West, 1942).
Největší ohlas přinesl Elli Parvo film TOUHA (Desiderio, 1943/1946), který začal za války točit Roberto Rossellini, ale až po válce jej dokončil Marcello Pagliero. Tady se představila ve výhradně záporném charakteru, podobné rysy pak nesla její role i ve slavném neorealistickém počinu SLUNCE ZASE VYCHÁZÍ (Il sole sorge ancora, 1946). Po válce pak vytvořila ještě několik zajímavých postav v adaptaci Dostojevského BRATRŮ KARAMAZOVÝCH (I fratelli Karamazoff, 1947) nebo dobrodružném příběhu TAJEMNÝ RYTÍŘ (Il cavaliere misterioso, 1948), velkou příležitost dostala ještě po boku populárního komika Totò (TOTÒ TŘETÍ MUŽ – Totò terzo uomo, 1951), pak se o ni ale filmoví producenti pomalu přestávali zajímat a během padesátých let hrála již jen menší role v několika filmech.
Úplně naposledy odehrála nevelký part v komedii NEBEZPEČNÉ MATKY (Madri pericolose, 1960) a poté odešla do soukromí. Elli Parvo zemřela v Římě 19. února 2010 ve věku 94 let. Teprve nekrology znovu po půlstoletí připomněly její hereckou osobnost, která svými postavami provokativních krásek dotvářela charakter italské kinematografie čtyřicátých let.