Jelena Proklova

Představitelka žen zkoušených osudem, žen milovaných, žen statečných a osudových; i tak by se dala popsat filmová kariéra Jeleny Igorjevny Proklové. Jelena se narodila 2. září 1953 v Moskvě. Její otec byl vojenským důstojníkem a přednášel informatiku a kybernetiku na politicko vojenském učilišti. Její matka byla učitelkou. Přes to, že oba její rodiče byli učitelé, nenarodila se do rodiny, kde by se nevyskytovaly umělecké geny. Její dědeček z otcovy strany byl Viktor Timofejevič Proklov, herec působící v MCHAT. Byl to právě její dědeček, kdo ji ve věku deseti let přivedl do filmového ateliéru, kde zrovna režisér A. Mitta hledal představitelku hlavní role do filmu OTEVŘETE, NĚKDO ZVONÍ (1965). O roli se ucházelo 11 tisíc dívek, do role však byla vybrána právě Lena. Za ztvárnění této role byla Jelena oceněna jako nejlepší herečka roku 1965.

Jelena se věnovala aktivně sportovní i umělecké gymnastiky. Ležela před ní zářivá sportovní budoucnost, ale po roli ve filmu SVIŤ, SVIŤ. MÁ HVĚZDO (1969) se rozhodla pro hereckou kariéru. Ještě před rolí v tomto, pro ni osudovém, snímku, hrála hlavní roli Gerdy v pohádce podle předlohy H. Ch. Andersena SNĚHOVÁ KRÁLOVNA (1966).

Jako studenka MCHAT se ve svých osmnácti letech provdala za dokumentárního režiséra Vitalije Melik-Karamova. Manželům se rok po svatbě narodila dcera Arina, bohužel, ani narození dítěte nezabránilo brzkému rozpadu manželství. Po tomto sňatku následovalo ještě několik nepodařených manželství. Studium na MCHAT ukončila v roce 1973.

Štěstí na filmové role Jelenu neopustilo ani po absolvování školy. Ve filmu HLOUPÝ IVÁNUŠKA (1976) si zahrála po boku Olega Dala jeho lásku Nastěnku. V této pohádce hrál i známý představitel d´Artagnana Michail Bojarskij a častá představitelka čarodějek, stařenek a sousedek ruských pohádek Taťjana Peľtcer. S Michailem Bojarským se setkala hned v následujícím roce v dalším filmu a to v muzikálu PES NA SENĚ. Po boku další herecké ikony si zahrála ve filmu MUŽ NA SVÉM MÍSTĚ (1977), kde představitelem jedné z rolí nebyl nikdo jiný, než u nás dobře známý Ivánek z Mrazíka, Eduard Izotov; dalším hereckým partnerem jí byl Andrej Mironov ve filmu STAŇTE SE MÝM MUŽEM (1981), kde Jelena hrála svobodnou matku hledající své místo v životě a otce pro své dítě. Že jí žánr rodinného dramatu není cizí předvedla znovu ve filmu PAMATUJTE SI MĚ TAKOVOU (1987).

V současnosti žije s manželem Andrejem a druhou dcerou Polinou ve velkém venkovském domě u Klazmenské nádrže, ve filmech už prakticky nehraje. Objevila se však například v seriálu ČECHOV A KO (1998), komedii ŽLUTÝ TRPASLÍK (2001) a v komedii MÁMA JE LEPŠÍ! (2010). Vede televizní program ´Malachov +´. Její starší dcera vystudovala Akademii výtvarných umění. Jelena má od roku 1995 další životní roli a to roli babičky své vnučce Alise.

Jelena je od roku 1985 Národní umělkyní RSFSR.

Eva "Jezinka.Jezinka" Nováková