Reklama

Reklama

Paul Oettly

Paul Oettly

nar. 25.06.1890
Constantine, Alžírsko

zem. 17.03.1959 (68 let)
Cliousclat, Francie

Biografie

Francouzský herec Paul Oettly hrál hlavně divadlo, v menších rolích se objevil také ve dvaceti filmech, většina biografií ale zdůrazňuje především jeho příbuzenský a přátelský vztah s významným spisovatelem Albertem Camusem (1913-1960). Oettlyho rodina pocházela z jižní Francie, kde matka provozovala penzión, Paul se ale narodil v Alžírsku. S profesionálním divadlem začínal ve dvaceti letech na scéně Théâtre Réjane, později několik let působil v Théâtre de l’Odéon, delší dobu pak strávil v Théâtre de Vieux Colombier. Hrál v dílech moderních francouzských autorů, často ale také v Shakespearových hrách.

První zkušenost s filmovou kamerou získal s rolí doktora Lomonda v adaptaci Wallaceho literární předlohy PŮLNOČNÍ SOUD (Le jugement de minuit, 1932). Z jeho dalších filmových rolí stojí za zmínku dvojí spolupráce s Marcelem L’Herbierem, například v dramatu ZRADA (Forfaiture, 1937) hrál předsedu soudu. Menší role pak hrál v historických filmech dalších významných režisérů (PODIVUHODNÉ OSUDY DESIRÉE CLARYOVÉ – Le destin fabuleux de Desirée Clary, 1942; KAPITÁN FRACASSE – Le capitaine Fracasse, 1943). V českých protektorátních kinech byl uveden psychologický příběh z 19. století DOUCE SE NEVRACÍ (Douce, 1943), kde hrál faráře.

Manželkou Paula Oettlyho byla Marguerite Faure (1910-2007), dcera architekta Jeana Faure. Marguerite se prosadila svými výzkumy v chemii a biologii, mimo jiné byla vedoucí laborantkou Pasteurova ústavu. Její sestřenice, pianistka Francie Faure, byla od roku 1940 manželkou již zmíněného Alberta Camuse. Tomu se po účasti v protifašistickém odboji zhoršila vrozená tuberkulóza a od roku 1942 obě rodiny sdílely společnou domácnost. Paul Oettly se tehdy díky Camusovi začal sbližovat s divadlem i ze strany autora a po druhé světové válce se sám pustil do divadelní režie.

Není nijak překvapivé, že Oettlyho první režií byla právě Camusova hra Caligula, uvedená v roce 1945 v Théâtre Hébertot. Tady pak Oettly režíroval několik let, například Steinbeckovu hru O myších a lidech nebo inscenaci Spravedliví opět z Camusovy tvorby. Sám ale také nadále hrál, několikrát například v ruské klasice (Bratři Karamazovi, Racek). Sám jako režisér naposledy realizoval Shakespearova Hamleta, s nímž na podzim 1950 podnikl turné po Francii.

Z další spolupráce s filmem připomeňme účast v menších rolích na ambiciózních projektech jako POSLEDNÍ SOUD (Le jugement dernier, 1945) nebo TANEC SMRTI (Danse de mort, 1947). V dramatu ZRCADLO (Le miroir, 1947) se také poprvé setkal s Jeanem Gabinem. Po jeho boku se pak objevil jako strýc Oscar v gangsterce NESAHEJTE NA PRACHY (Touchez pas au grisbi, 1954). S Gabinem ostatně natočil i svůj poslední film KREV V HLAVĚ (Sang à la tête, 1956), kde byl v roli Juliena Vauquiera naopak jeho tchánem (manželskou dvojici tady vytvořil s kdysi slavnou kabaretní zpěvačkou Florelle). V této době se naposledy objevil i v divadle, kvůli hluchotě se nakonec stáhnul do ústraní.

Paul Oettly zemřel ve vesnici Cliousclat na jihu Francie 17. března 1959 ve věku 68 let.

Pavel "argenson" Vlach

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno