Vladimir Andrejev

Narodil se ve znamení Panny, 27. 8. 1930 v Moskvě. V jeho rodině nebyli žádní herci ani literáti, ale rodina milovala divadlo. Na přijímací zkoušky do VUZ Vladimira připravovala herečka Malého divadla Varvara Nikolajevna Ryžova. V roce 1952 ukončil Národní institut divadelního umění A. V. Lunačarského, jako absolvent ročníku vedeného A. A. Gončarovem a A. M. Lobanovem. Mezi svými učiteli často vzpomínal i V. A. Vronského. Od roku 1952 pracoval v Divadle M. N. Jermolovové, kde v období let 1970–1985 působil jako hlavní režisér a v období let 1990-2012 jako umělecký vedoucí.

Jeho první role ve filmu byla epizodní role ve filmu VĚRNÍ PŘÁTELÉ (1954), u tohoto filmu není jeho jméno ani uvedeno v titulcích. První opravdovou roli dostal téhož roku ve filmu ZKOUŠKA DOSPĚLOSTI, kde pod režijní taktovkou Taťjany Lukaševič ztvárnil postavu Jurky. Ve filmu hrálI mimo jiné u nás dobře známá herečka Taťjana Peľtcer (MRAZÍK, HLOUPÝ IVÁNUŠKA) a Vasilij Lanovoj (VOJNA A MÍR, ANNA KARENINA). Jeho u nás nejznámější filmovou rolí je role cara Saltána v POHÁDCE O CARU SALTÁNOVI (1966). Další pohádkovou roli měl v pohádce Kalif čáp na motivy pohádky Wilhelma Hauffa, kde hrál společně se svou ženou.

V období let 1985 do roku 1988 pracoval jako hlavní režisér Malého divadla. Od roku 1991 působil jako profesor Ruské akademie divadelního umění (GITIS). Mezi jeho žáky patří např. Jelena Jakovleva, Viktor Jevgrafov a Jevgenij Kamenkovič.

Vladimir je manželem herečky Natalji Igorevny Selezněvy, s níž má syna Jegora; mají dva vnuky Alexeje a Nikolaje. Vladimir Alexejevič je vegetarián.

Od roku 1978 je Národním umělcem Tatarstánu, od roku 1972 je Národním umělcem RSFSR a od roku 1985 Národním umělcem SSSR.

Eva "Jezinka.Jezinka" Nováková