Skrk

Špatná teen slátanina všech nejhorších klišé, kde nefungovaly ani lekačky. Nechtěná komedie s myšlenkou, kterou neuměla prodat. Platinum Dunes má konkurenci! Dojemné.

Obrazový a snový dovětek Stromu života, který nebyl potřeba. Více poetický, méně filosofický, ovšem stejně krásný (alespoň co se formy týče) jako Strom života. To The Wonder je zřejmě režisérovo nejosobitějším filmem, který je po scénáristické stránce paradoxně i jeho nejslabším. Pro svojí složitost a silnou poetiku se bude jednat o ještě více nenáviděný film než předchozí meditativní počin. 70% P.S. - O Stromu života jsem po první projekci dokázal přemýšlet dlouho, celkově mi ležel v hlavě měsíc než jsem šel do kina znovu, To The Wonder vyšumí z hlavy dřív, než řeknete švec. P.P.S. - Ačkoliv herci v režisérovo filmech nemají příliš velkou hodnotu, upřednostnil bych raději jako hlavní roli Rachel McAdams než Olgu Kurylenko. V To The Wonder sice neměla velkou roli, ale za tu chvilku svým herectvím přebila Kurylenko na plné čáře.

Nemůžu si pomoct, ale od části, kdy se na scéně objeví Emily Blunt a nesympatický malý spratek Gagnon, začíná jít (nad)průměrný Looper slušně do kytek. 40%

Dospělejší a umělečtější jak There Will Be Blood, feeling The Tree of Life, vyprázdněnost, paranoia, midcult, vizuálně dechberoucí (nebe, voda, záběry zblízka, jízda po poušti, padesátková doba), režijně i kamerově propracované a výkony (Phoenix, Hoffman, Adams) na Oscara. Anderson jde čím dál tím víc do sebe, stárne a tím i jeho snímky dostávají nový rozměr a přibližuje se filmům Terrence Malicka, což z něj dělá jednoho z nejlepších režisérů Hollywoodu v současnosti (Punch-Drunk Love a Couch beru jako velký režisérův přešlap). P.S. - Z komentářů od neznabohů a filmových zrůd, hodnotíc Avengers a The Dark Knight Rises pěti hvězdy se mi opět začíná dělat špatně (Slováky radši už nepočítám, ty se s demencí rodí.). P.P.S. - Píšete tu o Mistrovi jako o nejnediváčtějším filmu roku. Nejspíš jste nenarazili na nadčasový Cosmopolis.

Na cestě od Sallese sice není tak "geniální" jako od Kerouaca, ale přecejen jsem si tento film po těch skoro třech letech zalíbil a vracím se k němu pro svojí atmosféru "cesty". Hlavní herecká trojka má charisma a věřil jsem jim to. Možná by měl i Jack radost.

Jak je v roce 2012 zvykem, přichází jedno filmové zklamání za druhým. Vyjímku netvoří ani De Rouille et d'os, film, na něhož jsem se nesmírně těšil. Romantika to byla asi taková, jako dokáží být romantický verbal. Tento umělecký styl mi nesedl a to se dovoluji nazývat fanouškem uměleckých filmů. Jeden šílený střih za druhým, nepříjemná režie, žádné emoce, nesympatické a divně chovající se postavy (u Cotillard žádná novinka, ale přesto jsem jí dal šanci) a neodsýpající děj. A jelikož se pár slušných scén našlo, budu s hodnocením mírný. __ Zlatá éra výborných francouzských filmů je nenávratně pryč, ale tato "audiardovinka" se o to usilovně snaží, bohužel...

Quentin Tarantino a jeho další majstrštyk, plný skrytých symbolů a odkazů, které do sebe krásně zapadají. __ Scénář je klasicky výbornej, postavy skvěle napsaný, hudba báječně zvolená, režie s kamerou perfektní, neuvěřitelný výkony Christopha Waltze, Leonarda DiCapria a Samuela L. Jacksona, jeden z nich Oscara nebo alespoň nominaci určitě dostane. Nejbrutálnější a šíleně hravá tarantinovka v southernovském kabátu, která zvládá najednou mistrovy typicky upovídané rozhovory, zpomalovačky a akci. Jeden z nejlepších filmů roku, který musíte vidět. Ať už jsi hater, obyčejný divák či fanoušek.

Vizuální. Relaxující. Myšlenkové. Svěží! (Chce to ale ještě jednu projekci.)

Nereálná vymývačka mozků, u které chyběly snad už jen Transformeři, ale dětem nebo nerdům se to bude líbit. A generační to může být jak chce.

Další atmosférický Scott, který třičtvrtě filmu něco chystá a ve zbytku to celé pozabíjí. Nekonečné, mdlé, špatně napsané a nedávající smysl.