frbulka

Už na začátku, když zazněla The Blower's Daughter mi naskočila husí kůže a věděla jsem, že TOHLE bude něco výjimečného. A nespletla jsem se. Na dotek jsem sledovala bez dechu, hltala každičký dialog, každý výraz tváře, uronila jsem slzu i se zasmála, zamýšlela se nad vlastním partnerským vztahem. Herecké výkony hlavních představitelů jsou brilantní a těžko mezi nimi hledat lepší. Pro milostné n-úhelníky mám slabost, ale ne každý režisér umí tuto tematiku uchopit originálně, neotřele a působivě. Mike Nichols to dokonale zvládl a já mám další snímek do mých top deset.

Byla jsem tam. Byla jsem dívkou, která během několika vteřin ztratila pevnou půdu pod nohama, která se topila ve svém žalu, snažila se dostat blíž svému snoubenci, který ztratil vůli k životu a byla odmítána, která hledala útěchu v náruči ženatého doktora, která nechtěla být opuštěná...a byla jsem ženou, která milovala svého muže, která s ním měla tři děti a pro niž byla rodina středobodem světa, byla jsem jí, když ji manžel podvedl a viděla jsem žal v očích jejích dětí...Nikdy mě žádný film tolik nevtáhl jako právě tenhle a žádný film mě tolik citově nerozebral. Asi proto, že TOHLE je život. A my jen musíme doufat, že my budeme mít štěstí...