lisi26

Mě vážně iritují všichni rádoby filmoví znalci, co nikdy nic nenapsali, nenatočili a ani se o to nepokusili, a kteří zde píší své neodborné názory jako absolutní pravdy a uráží mnohdy vydařená díla, kterým neporozuměli. A tím myslím i nejvýše postavené uživatele, kteří z nějakého důvodu mají hodně bodů a jejich názory pak přebírají ostatní...

Jeden takový mě ale zaujal:

Představte si, že máte před sebou hovno a rozmazáváte ho. Jste opravdu důslední a děláte to 133 minut, dokud hovno není rozmazáno úplně natenko a navždy nepřilne k povrchu. Zhruba tak nějak musela vyhlížet práce na scénáři k filmu Babovřesky. Kameňák umocněný v trapnosti na druhou a bez vtipů. 

Ještě jsem ten názor rozpracoval...

Ale tohle je jasné. Kvalita je kvalita a nový výraz pro špatnost by mohl být troškovita.

Zase nevím, co mám říct. Vlastně nevím, co mám říct dřív. Říct, nebo napsat se mi toho chce spousta. Včera jsem totiž dostal nabídku Toma jít na Tarantinovu novinku Nespoutaný Django a se slevou. Přemýšlel jsem sice jít na něj do Besedy a vynechat návštěvu mnou nemilovaných multikin, které jsou výborný jen k večerním návštěvám zcela prázdných sálů s rádoby romantickým filmem a se slečnou ochotnou experimentovat na pohodlných sedačkách, ale nabídka se odmítnout nedala.

Čekal jsem hodně, trailer byl výbornej. Už samotné úvodní titulky byly krásně propracované a jméno Ennio Morricone mi dávalo najevo, že se budu bavit i po stránce hudební.

Ze začátku jsem se výborně bavil, humor byl nastaven na vysokou úroveň. V další fázi jsem si už říkal, že se dostáváme po přestřelkách do klidu nějakého netarantinovského filmu, když se zase věci začali měnit a šlo do tuhého. Ruce na stůl. Vždycky mě napadá, že Quentin je blázen. Výbornej byl i DiCaprio. Ten svou roli zahrál parádně a pořád potvrzuje, že je špička. Jen škoda toho Titanicu. Jackson, Waltz také výborní, jen role samotného Djanga byla ve veškeré úctě v mém pohledu lehčí.

Líbil se mi i Tarantino herec.

Ten film měl všechno. Od všeho tak akorát. Jen kečupem Tarantino tradičně nešetřil.

Nejlepší byla Sopouchova myšlenka vyrobit hru Bang s licencí Djanga. Jen myslím, že by tam nemělo být pivo, ale kečup!

... a nestyděl bych se dát tu nominaci i DiCapriovi!

S těchto neodborných pocitů a rádoby komentářů si nevyberu žádný a komentovat film nebudu. Jen zde v deníčku. Krátce a výstižně jako závěrečné titulky jsem si na fb poznamenal jen:

Written and directed by Quentin Tarantino
"no horses were harmed during the making of this film"

Jasných 5*

Zdá se, že možnost deníčku nejen v papírové formě mě zaujala a může být přínosem, i kdybych jej měl číst jen já sám, protože možnost funkce myslánky pro názory na film se alespoň mě hodí.

V posledním době mě velmi oslovili dva filmy zcela z odlišného prostředí, místa a času avšak jejich společným rysem se pro mě stal obdivuhodný výkon mladých neznámých herců.

Prvním zmíněným filmem byl Občanský průkaz, jejž jsem shlédl na popud taťky trochu pod tlakem, ale stejně jsem o něm něco málo slyšel a chtěl ho vidět. Pustil jsem se do něj někdy o půlnoci v čase, kterej jednoznačně říká: "U toho filmu usneš!". Obrovským pozitivem bylo to, že jsem nabuzen sledoval film až do konce bez zamhouření oka. Dopad krutosti doby ve spojení s písní Boba Dylana byla opravdu silná obzvlášť v potlačení párty s Plastiky v podchodu.

Druhým filmem, který v podobném čase, ale na velkém plátně (spíš teda prostěradle) po zkažené náladě brutálně střelenym filmem ve stylu Scary movie, u kterého jsem se vlastně i pobavil, zaujal, byl Estonský film zkažená mládež. U něhož ponurá atmosféra doléhala od začátku do konce a vedla k zamyšlení o šikaně. Tak nějak od začátku jsem přemýšlel, jestli nevyhnutelné řešení závěru je přiměřenou nebo nepřiměřenou obranou. Jako velké plus hodnotím napětí konce hlavního hrdiny, který zůstal nevyřčen. Zajímalo by mne, jakou skutečnou událostí je film inspirován a jestli se odchyluje či nikoli. Už vím, co Digi míní drsným filmem, obzvlášť po stálém třesu mého těla během poslední půlhodiny.

S názorem, který není ojedinělý na různých internetových diskusích a to sice uvedení filmu č. 2 na školách jako prevenci šikany, spíš nesouhlasím (jestli třeba hra Doom inspirovala podobný incident v americe bez šikany...). To spíš ten Občanský průkaz jako upozornění, že historie se může opakovat a že to nejcenější na dějinách je poučení se připomínáním toho, co bylo.

Sice mám pořád pocit, že se zapnutím csfd má mysl začíná uvažovat jako rádoby filmový kritik, což tu podle mě je dost obvyklé a pro mě silně iritující, ale možná ten vzhled mého textu v tomto duchu vzniká jen tím, že se snažím onoho vyznění vyvarovat.