Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Dokumentární

Recenze (2 072)

plakát

Ikarův pád (1977) (TV film) 

Zřejmě první film, ve kterém se mi Vladimír Menšík představil tak, jak jsem ho neznala a společně s Jaromírem Hanzlíkem, kterého jsem dosud v žádné podobné roli neviděla, dokázali vytvořit silný vztah syna a otce zápasícího s alkoholismem. Nejsilněji na mě zapůsobila scéna, ve které se Hanzlík snaží probrat svého, alkoholem zcela omámeného otce, z pohovky v baru. Dokonalá souhra skvělého herectví.

plakát

I Love You Phillip Morris (2009) 

Rozkošně sladké, hřejivé, lehce provokativní, zábavné, dojemné a v závěru také hollywoodsky melodramatické dílo. Před zhlédnutím jsem byla na malých rozpacích z žánrového vymezení komedie/drama. Brzy mé obavy však opadly a já si začala užívat naprosto bláznivou a rozvernou první část filmu. Poté se děj přehoupne do drama, aby z něj po chvíli zase vycouval a šlápl pořádně na plyn, který za sebou zanechá opět další bláznivou čáru. Po celou dobu se film pohybuje v rozmezí mezi komedií a drama, aniž bych mohla říct, ve kterých scénách převládá jedno či druhé. Nějaké by se našly, ale většina stopáže je servírována tak, že nevíte, jestli se smát nebo brečet, nebo případně obojí. Jim Carrey je ve své roli téměř nezadržitelný a Ewan McGregor zase rozkošný, až dětinský. Společná scéna při tanci za mřížemi je nádherná. A závěrečné společné setkání a Carreyho vyjasnění situace je vskutku okouzlující. Sice hollywoodsky plačtivé, ale přesto úsměvné a pro mě také překvapivé. Co takhle, podat si ruku s Frankem Abagnalem? Za úsměvem každého z nich by se ale nejspíš skrýval jen další dokonalý plán:) "Nemůžu uvěřit, že jsem uklouzl na panenském oleji." :)

plakát

Ils (2006) 

Začátek filmu mi blízce připomínal horor Penny se bojí a Maria Roman zase Rachel Miner:) První část na mě působila lehce mysteriózně, s výskytem tradičních, avšak velmi účinných hororových prvků (tma, les, osamocený dům, děsivé zvuky), došlo ke stupňování děje, růstu napětí, a častých myšlenek na to, co jsou vlastně "oni" zač. Poté se jakoby tajemný nádech začne rozplývat a snímek se dostane do roviny "survival hororu." Začne probíhat skutečný a zběsilý boj o přežití. Ke konci se divákovi dostane vyjasnění o původu "těch", kteří byli po celou dobu zahaleni tajemstvím. Někteří možná budou zklamáni, jiné možná toto odhalení nechá celkem v klidu, jako mně. Což však neznamená, že bych byla zklamána. Možná právě ono jednoduché vysvětlení je o to mrazivější, že to "oni" zkrátka dokázali udělat, pro ně to byla nevinná hra. Závěr filmu je... depresivní? Šokující? Hrůzný? Vyberte si, co byste si mysleli Vy, když byste se ocitli tam, kde...

plakát

Iluzionista (2006) 

Iluzionista mě přivedl na myšlenku, co to vlastně znamená "konec filmu." Konec může být zamotaný, nesmyslný, nedotažený, nelogický, odfláknutý a přesto nám nepokazí dojem z filmu, ale může nám narušit naši vlastní "iluzi" filmu. Tento film je dokonale iluzionistický, magický, všechna kouzla a triky byly naprosto excelentní, scénář sice lehce pokulhával, ale to vše nám vynahradil Ed Norton, kterému to v černém plášti moc slušelo:) Některé snímky jsou vlastně dokonalá iluze a až samotný konec ji osvětluje: SAW: Hra o přežití, Psycho, Klub rváčů či Telefonní budka.

plakát

Imaginárium Dr. Parnasse (2009) 

Je vidět, že Terry Gilliam se zase pořádně vyřádil:) Ovšem musím říct, že po vizuální ani obsahové stránce u mě tento film příliš neobstál. Při pohledu na plakát s názvem Imaginárium Dr. Parnasse jsem si představovala vizuálně mnohem využitější i působivější dílo. Slabý příběh se dá s klidem přehlédnout, ale nevyužité možnosti vizuálního zpracování mě docela zklamaly. Alespoň herecká sestava má velmi silné zastoupení. Zajímavá Lily Cole, příjemný Andrew Garfield, Heath Ledger a ostatní. Myslela jsem, že v Imagináriu Dr. Parnasse bude "vyčarován" mnohem zajímavější a propracovanější fantastický svět "za zrcadlem." Takto se jedná "jen" o příjemný, leč prchlavý divácký zážitek. "Přines lano." - "Jestli je oběšenej, další lano nepotřebuje", "Nevíme, co jste zač." - "Já to taky nevím, ztratil jsem paměť." :)

plakát

Incident (1967) 

Očekávala jsem, že tento Incident bude trvat déle a že nabídne drsnější a syrovější zpracování. Jenže jsem asi příliš nakrmena současnými filmy:) Myslela jsem, že hlavní konflikt, se bude odehrávat v metru již od začátku filmu. K samotnému střetu hlavních dvou grázlíků a ostatních postav, však předchází zhruba hodinové představování cestujících, kteří do nočního metra nastoupí. Teprve po chvíli sledování jsem si uvědomila, že ten fešák, na kterého se dívám, je vlastně mladý Martin Sheen, a ten voják zase Beau Bridges:) Jen je škoda, že nebyl o trochu více rozveden charakter Artieho. Z dialogu, který vedl k tomu černovlasému mladíkovi, jsem byla trochu v rozpacích. Doufala jsem, že se během "jízdy" nějak vyjasní, jenže postupem dalšího děje vyšuměl do ztracena. Doteď si říkám, co to vlastně melo znamenat. Možná jen můj dojem:) Velmi kvalitní snímek o situaci, ze které má nejspíše spousta lidí při (pozdním) cestování městskými spoji skryté obavy. Ač toto je pouze jedna forma moci, bezpráví, útlaku a lhostejnosti lidí. Černobílé zpracování ještě více přidává snímku na atmosféře a mém celkovém dojmu.

plakát

Indochine - College Boy (2013) (hudební videoklip) 

Z počátku College Boy možná působí jako jeden z těch vydařených hudebních klipů, které zpracovávají téma šikany. Ovšem v závěru se příběh zvrhne v naprosto drsnou, bizarní a až šokujícím způsobem realistickou ukázku násilí na jediném člověku.

plakát

Informátorka (2010) 

Jednoho dne jsem měla náladu podívat se na nějaké politické drama. A The Whistleblower pro mě byla jasná volba:) Od filmu jsem očekávala silné drama, ale něco tak strhujícího, brutálního a mnohdy až mrazivého, co se po celý film odehrávalo, jsem nečekala ani v nejmenším. Jak příběh postupuje, atmosféra i napětí houstne, události gradují s každým dalším okamžikem a scény se stávají čím dál více vyhrocenějšími. The Whistleblower také především přináší "One Woman Show." Rachel Weisz je fenomenální a na jejím výkonu stojí celý film. Ještě v žádném filmu mě nedostala, jako v tomto. Všude, kde jsem ji viděla, mě ohromila svou krásou a přirozeností, ale teprve tímto filmem a svou postavou mi ukázala, jaká brilantní herečka to je. Myslím, že v tomto případě by byl Oscar pro ni zcela právem zasloužený. Scéna v baru, kde ji ostatní policisti musejí držet, aby se jim nevysmekla je naprosto strhující a působivá. V tu chvíli mi zde připomínala Seana Penna v podobné situaci, které musel čelit v Tajemné řece. Od určité chvíle, kdy se věci stávaly až neúnosnými a děj byl vyhrocený na maximum, jsem si uvědomila, že toto je film na pět hvězdiček. Díky Rachel, díky realistickému zpracování, díky scénáři. Asi ve dvou scénách jsem měla slzy v očích a mrazilo mě. Toto je pro mě film, který by si zasloužil řadu prestižních cen. "I don't know, something fucked up is going on." - "Honey, it's like I say, this is Bosnia. These people specialize in 'fucked up.' "

plakát

Insidious (2010) 

Kdo by to byl před deseti lety řekl, že hororový žánr našel svého nového vládce. Tehdy ještě snad nikdo nemohl tušit, že geniální (Jig)SAW byl teprve jen začátkem a jedním z prvních výtvorů, který stvořila mysl Jamese Wana. Během následujících let si James vytvořil svou vlastní obchodní značku a ukázal lidem nový rozměr strachu. Insidious je prvotřídním "matrošem" a vysoce poctivým kouskem nefalšované hororové filmařiny. A tak se zase bojíme po "Wanovsku" tak, jak to po nás "mistr" chce. Děsivé, škaredé čarodějnice v černých šatech, panenky a hračky, které jakoby nás neustále sledovaly a skřípavá, hrůzu nahánějící hudba. Ten týpek, co měl na starosti hudbu, je zřejmě naprostý šílenec, protože vytvořit něco tak... chechtavě-skřípavě-děsivě mrazivého, nebo jak to mám nazvat, nemohl při normálním stavu:) Herecké obsazení skvělé, od malého Ty Simpkinse, přes Patricka Wilsona, až po výbornou Lin Shayed coby Elise. Insidious je dokonalým propojením efektní vizuální stránky s tradičními hororovými prvky a velmi lehkým nádechem bizarního humoru pocházejícího až z Elm Street.

plakát

Insidious 2 (2013) 

Oproti úvodnímu dílu mi připadá, že Insidious 2 trochu strádá ve vystavění příběhu, ale jinak se stále jedná o poctivou, hororovou žánrovku. Nyní s přídavkem humoru a také četným výskytem (předpokládaných) lekaček a ostatních děsivých scén, které mě jedna za druhou postupně na chvíli odrovnávaly:) Darth Maul se zde sice neukázal, ale závěr snímku dává tušit, že jeho kralování ve světě "za zrcadlem" ještě možná tak úplně neskončilo:)