Mefistofelle

Důkaz toho, že skinheadská hudba nemusí být jen uřvaná tvrďárna :).

Laibach - jedna z mých dlouholetých hudebních lásek. A pokaždý maj v Čechách koncert zrovna když jsem bez peněz. Mimochodem, tenhle klip jsem pouštěla na gymplu když jsem měla prezentaci o industriální hudbě... výraz, kterej nasadila profesorka češtiny jakmile tento skvost spatřila, mám v hlavě uložen beze změny už nějakej ten rok :).

Zde sice můžete slyšet hudbu, která nepochybně je zajímavá, ale dávám to sem spíš kvůli klipu, kterej podle mě svou atmosférou překonává kdejakej exploitation/horor. Neskutečně temné, depresivní a svým způsobem nechutné...

Hodně dlouho jsem žila v domnění, že hudba Mötörhead mě absolutně míjí. To bylo dokud jsem neuslyšela toto - od té doby jsou na mém playlistu a jen tak z něj asi nezmizí :).

Tato kapela s velmi "poetickým" názvem je jedna z nejlepších věcí, co industrial potkala. Mimochodem, Niveka Ogra, jednoho z členů kapely, můžete vidět v muzikálu Repo! The Genetic Opera :).

Dnes už taktéž elektronická klasika 16 Volt a jeden z jejich nejlepších songů...

Jedna z nejlepších streetpunkových kapel zpívá o jednom z nejlepších druhů pití... co víc chtít? :)

Klasika :).

A když už jsem zmínila ten noise, tak tady je jeden (skoro) čistokrevný. Ano, i tohle jsem schopná poslouchat, když na to mám náladu. A ano, JE to hudba, i když 99% lidí co znám by bylo jiného názoru. Hudba totiž nemá hranice. A živé "koncerty" jsou opravdu pecka... zvlášť takové, které se pořádaly v protiatomovém bunkru na Parukářce stály svého času za to... ach jo, kde ty doby jsou.

A opět nějaký ten industrial, tentokrát s trochu větším podílem noisových prvků.

A aby toho za dnešek náhodou nebylo málo, tak přihazuju nějaký ten irish-punk v podání Flogging Molly. Tohle je každopádně nejlepší ožraleckej song, co jsem kdy slyšela:). Tohle hulákat v hospodě je jedna radost:).

A teď zabrousíme trochu do vod progressive rocku. Tool jsou u mě králové tohoto hudebního subžánru. A ta videa... to je umění.

Tenhle druh hudby se mi poslední dobou začal docela líbit...

Glam rock normálně neposlouchám, ale v případě Hardcore Superstar musím udělat výjimku...

Můj oblíbený filmový zabiják má konečně svůj song:).

Kdo by získal dojem, že až moc megalomansky ujíždím na Robovi, tak by měl do jisté míry pravdu. Uchvacuje mě nejen jako řežisér, ale i jako hudebník a člověk.

Dlouho jsem nevěděla, co si s deníčkem počít. Vzhledem k tomu, že ho s nejvyšší pravděpodobností budu číst jenom já, upustila jsem od megalomanských a čas žeroucích plánů zahrnujících články se žánrovou tematikou či filmovou teorií a rozhodla se, že si z něj udělám hudební doupě:). Budu sem nahazovat videa hudebních interpretů, kteří mě už nějakou dobu silně oslovují a na jejichž hudbě ujíždím:).

A nezačnu ničím jiným než mojí nejoblíbenější industriální kapelou - Nine Inch Nails. Enjoy:)