Paan

Dabérské umění se v českých zemích tradičně nebralo na lehkou váhu a patří na mezinárodní scéně k naprosté špičce. Zpravidla každá ze zahraničních hvězd má k sobě přiřazeného dabéra, a pokud vidíte film např. s Willisem, Fordem, Hanksem, Funésem, v 95 % filmů uslyšíte hlas Pyška, Štěpničky, Dlouhého, Filipovského. Některé hlasy jsou vybrány tak perfektně, že je dabingem nadšen sám zahraniční herec natolik, že se mu líbí víc než jeho vlastní hlas (např. Funés).

Jenže není dabing jako dabing. Tvář českého dabingu, kterou jsem teď zmínil, je věcí profesionálního přístupu k českému znění a jistě vychází z dávných barrandovských tradic.

Existuje však ještě temná strana. Ta se, řekl bych, v posledních letech až moc týká seriálů a je doménou tuzemských soukromých televizí, jimž jde o to pustit seriál co nejdříve do éteru a vynaložit na české znění co nejmenší prostředky. Pramálo se pak společnosti starají o to, jestli český překlad dává dobrý smysl; jestli hlasy dabérů sedí k hercům, to už je věc zcela mimo veškerý zájem. Jak jinak si vysvětlit zcela rozdílný hlas Jacka O'Neilla (R. D. Anderson) v SGA? Jak ospravedlnit výběr Lukáše Vaculíka (nic proti němu) pro namluvení col. Younga (L. Ferreira) v SGU? Jak obhájit celé pojetí seriálu Family Guy? Pokračovat by se dalo ještě dlouho. Obávám se, že takovéto rychlokvasné dabingy lidem znalým originálů (jichž bývá nemalé procento) celý dojem ze seriálu dosti znechucují - kdyby tedy došlo k tomu, že už nikdy nebudou moci své oblíbené pořady sehnat (stáhnout) v originále, tuzemské televizní vysílání (opožděné minimálně o rok) by nebylo dostatečnou alternativou. Ne v situaci, kdy není pravidlem vysílat i s originálním zvukem a titulky.

Poslední dobou se v rámci titulkování rozmáhá takový nešvar - zakomponovat titulky přímo do videa - což má hned několik přímých důsledků.

Za prvé titulky není třeba už nikde extra stahovat a riskovat, že nebudou dobře načasovány. To je sice výhoda, ale taková, která výrazně ulehčí život jen počítačově méně zdatným a, nebojím se říct, líným.

Druhý důsledek je naproti tomu čiré zlo. Titulky totiž nelze vypnout, změnit, nelze s nimi dělat nic. A máte-li k dispozici jen jedno video, do něhož nějaký pablb napasoval napevno titulky, a navíc smůlu, že ten blbec nemluví vaší řečí, je to sakra problém. Sebelepší titulky ve vaší řeči se stejně budou s těmi cizojazyčnými překrývat. Takže, vám, kteří toto děláte: Titulky vždy, jen a pouze v samostatném, snadno upravitelném a nahraditelném souboru! Těch pár sekund, co svou snahou ušetříte stovkám lenochů, zdaleka nevykoupí někdy i hodiny nuceného hledání alternativního videa, ke kterým odsoudíte byť jen jednoho člověka. Nemluvě o tom, že fansite-origined titulky nejsou takřka nikdy 100% a může se najít někdo, kdo by chtěl vaši práci ještě vyšperkovat. Howgh.

Zveřejnění trvalo sice déle, než by se asi slušelo (od 19. srpna do 6. září), leč nakonec, vážení přátelé, ano.

http://www.csfd.cz/tvurce/59284-melissa-rauch/

Po dlouhém čase konečně i obyčejné neplacené televizní programy přicházejí s tím, že by mohly vedle dabingu dát divákovi na výběr i originální zvukovou stopu. V poslední době je to nejvíc vidět na Markíze. Když se mi nelíbí, jak je můj oblíbený film nadabovaný, protože je slovensky nebo špatně česky, je velice často na výběr originál. Což má dvě nesporné výhody. Oběma je zvuk =) Ten ve filmu a ten mimo. Při zvolení originálního zvuku totiž naprosto všechny ukřičené reklamy a upoutávky zcela oněmí =) Není potřeba nic tišit ani úplně ztlumovat, nežádoucí zvuk prostě není =) Teď už chybí jenom titulky, rovnou taky vícejazyčné.

Zajímalo by mě, jaká motivace vede lidi dát si jako oblíbený film ten, co ještě nikdo neviděl, nebo dokonce jehož natočení je teprve předmětem teorií. Je dost kvalitních už dávno natočených filmů, kterými si člověk může zaplácnout oblíbenou desítku spíš, než aby tam dával zajíce v pytli. I když i mě svět Halo hodně zaujal a vyhlížím den, kdy by i film mohl spatřit světlo světa, nemyslím si, že fandění adaptaci jakékoli videohry je na místě. V případě reálně přicházejícího posledního Harryho Pottera bych to pochopil snad u naprosto fanatických fandů filmové série, kterým Potter v top desítce zabírá osm míst. Takoví by ale nutně museli být ještě větší blázni.

Dochází na má slova. Aspoň to tak vypadá. V nabídce přibyla sekce Oblíbení skladatelé. To tu ještě před pár týdny, možná ani před pár dny nebylo. Nebo jsem si toho jenom nevšiml, ale to si nemyslím =) Ale potěšilo mě to. Teď ještě zřídit v minulém příspěvku zmiňovanou rubriku Oblíbení dabéři a vylepšit systém hvězdiček tak, aby se mohly dávat i poloviční, a bude to tu zas o dva velké kroky blíž k dokonalosti.

Napoprvé pouze v bodech:

1. Ano, jsem to já a už jsem tu taky. Jedna z minima sociálních sítí, kde mě lze najít.

2. Filmů je mnoho, deset nejoblíbenějších filmů málo, rozhodně pro člověka s širokým záběrem a velkým srdcem =). Ale Číslo 5, Mahomu dvojku, Termouše, Dvojníky a Matrix jsem tam prostě dát musel. V oblíbených filmech jsou hlavně ty nejvíckrát viděné. Ostatní srdcovky, a že jich není málo, jsou aspoň hodnoceny pěti hvězdičkami.

3. U seriálů bez váhání - SG. Vždy. Všude. Zbytek se už snadno zaplácne.

4. V případě herců jsem rád za rozdělení na herce a herečky. Nej desítka by se (nejen) genderově vyvažovala hodně dlouho a obtížně =).

5. Co takhle zřídit ještě sekci Oblíbení dabéři? Tam by se lidi dovedli taky hezky vyblbnout.

6. Nejlepší muzika? Hans Zimmer jednoznačně =).