JerzeeG

Ach muj Boze! Necekal jsem moc, ale tohle.. Po par minutach jsem si rikal: "Coze?" a potom hnedka: "Co?".. Jedna hvezda za hladove nemrtve dite.

Tento film je, dokonce i na TV obrazovce, především pastvou pro oči. Nic více, nic méně. Kde je ale řečeno, že každý film musí být nejlépe psychologické sociální drama s filosofickým podtextem, řešící zásadní otázky smyslu lidstva a vesmíru vůbec? Tenhle film zabaví a potěší a udělá to velmi dobře. O to více mrzí, že jsem ho minul v 3D kabátku.

Většinu filmu se střídá pouze nadávání s oplzlostí, což je po chvíli nudné a po ještě další chvíli trapné. Naštěstí to od úplné katastrofy zachraňuje pár vcelku vtipných a pár skutečně výborných momentů. Každopádně pro mě zklamání, neboť jsem z kdovíjakého důvodu očekával dobrodružství podané s nadhledem a vtipem, nikoliv úchylárnu nejhrubšího zrna. Film ale dostane časem druhou šanci v podobě dabované verze, třeba se zařadí po bok těm pár výjimkám, které dabing nepokazí, ale naopak povýší.

Lze tvrdit, že v celé řadě oblastí života jsem extrémně konzervativní člověk. Musím přiznat, že jen z představy dvou líbajících chlapů se mi dělá lehce nevolno. A věřím, že v tomhle se mnou bude značná část populace souhlasit. Nicméně při sledování Zkrocené hory je člověk nucen odhodit veškeré předsudky. Byť jsou některé okamžiky vcelku explicitní, neurážejí a do celkového vyznění zapadají. Je jen málo filmů, které v člověku zanechají šrám na předlouhou dobu, ne-li natrvalo. Filmů, které dovolí se tak vžít do pocitů hlavního charakteru, až to bolí.

Můžeme skloubit romantický příběh, jak chuďas ke štěstí (lásce, bohatství a slávě) přišel, zasazený do středověku, s efektními rytířskými turnaji, čestným princem, rockovou hudbou, moderním tancem a anglickými výrazy poslední doby typu "oh really" ? Ano, můžeme a je to zábavné. Dámy a pánové, je to velmi zábavné.

Je pravdou, pokud člověk neočekává mnoho, bývá často příjemně překvapen. A platí to obvykle bohužel i naopak... Je ale jen málo filmů, na které jde člověk s vysokým očekáváním, navnaděn výborným trailerem a předlohou, honosící se přízviskem "nejkvalitnější komiks všech dob", a odchází překvapen zjištěním, že to bylo ještě daleko lepší. To jsou Strážci... Co znamená jediný Boeing B-29 Superfortress zabírající celé plátno, s temně hučícími motory ozývajícími se z repro ? Desítky, stovky tisíc mrtvých. První film, u kterého zamrazí již u úvodních titulků. A v tomto duchu jízda pokračuje celým filmem. Imprese. Sled nádherných mrazivých obrazů podbarvených dokonalou hudbou. Hrdinové, kteří nejsou bez bázně a hany. Umí být bezohlední, krutí, nevybíravými prostředky světící účel.

Říká se třikrát a dost. V tomhle případě je bohužel potřetí více, než dost. Přiznejme si, chlapi, našlapaný bourák, který se mění na robota, to je přeci extáze. Poprvé to bylo zábavné a kupodivu i s příjemným příběhem. Podruhé se to ještě dalo snést. Ale potřetí ? Nuda, nuda a nic než nuda. Pardon, ještě nudu střídala ubohost, která nejspíše měla být vtipná (např. rodiče hlavního hrdiny). Bohužel jsem omylem šel na 2D verzi a předpokládám, že v 3D by to bylo o chlup lepší, proto jsem změnil z původních dvou na 3 hvězdy. A taky proto, že se to asi jiným lidem líbí. Jak milým způsobem dokázala vedle sedící divačka, v předklonu zírající s otevřenou pusou a v okamžiku, kdy jeden z těch hodných šťastně porazil toho zlého, tak si i zatleskala. :)

Dle mého názoru jediný skutečný 3D film. Na rozdíl od prvoplánově čnících 3D efektů, či dodatečně naroubovaného třetího rozměru většiny filmů, Avatar na třetí rozměr násilně neupozorňuje. Řada lidí mi řekla, že ten Avatar vlastně ani moc 3D nebyl.. Ano, může se to tak zdát, protože Avatar na nás lacině nevystrkuje předměty z plátna. Avatar jde opačným směrem, scéna se tak rozšiřuje spíše dozadu za plátno a dostává tak neskutečnou, až reálnou hloubku. Pokud by však chtěl někdo tvrdit, že film staví pouze na efektním provedení s příběhem plným klišé, tak se mýlí a Avatar jen dokazuje Cameronovu geniálnost. Tady totiž nejde o žádnou ekologii či bůhvíco. Tvůrce, možná aniž by sám přiznal, trefil hlavním motivem přesně do fenoménu dnešní doby. Člověk unikající z reálného světa do světa virtuálního. Světa, kde se nejen odpoutá z invalidního vozíku. Světa, ve kterém má netušené nekonečné možnosti. Světa, kde může znovu a lépe prožít svůj jinak zpackaný reálný život.