quorra

Chaos, který vládne v Řecku, se bohužel přelil i do filmu, který ztrácí těžiště a jenom zmateně přeskakuje od jednoho průšvihu ke druhému. Je to velká škoda, protože migrace, jak je tu představena, je problém, ve kterém je zapojená celá Evropa, který je řešitelný, ale pochybuju, že by se vyřešil sám od sebe. Takže klidně znovu, ale příště lépe...

Měla jsem štěstí, že jsem tenhle film viděla bez toho šílenýho dabingu, který vyvolává smích už u desetiletých dětí a tak můžu dosvědčit, že opravdu je citlivě natočený a že syn s tátou, který v českém dabingu vypadají jako úplní idioti, jsou ve skutečnosti a alzheimerovi navzdory úplně normální a sympatický lidi.

Připomělo mi to loňský český dokument Pod sluncem tma. I tady se mluví o problémech, které s sebou rozvojová pomoc přináší, pokud o ní rozhodují pouze pomáhající, bez toho, aby se dohodli s těmi, kdo pomoc přijímají. Elektřina je v tomhle filmu spíš za trest, ale darovanému koni na zuby nehleď. Kdo má rád divočinu a civilizací neposkvrněné oblasti, užije si pár pěkných záběrů a nemusí se bát - většina protagonistů snímku v podstatě nemá šanci získat peníze, za které by si mohla už zavedenou elektřinu koupit, takže si tu žárovku, kvůli které prodali krávu, budou moci pouštět tak akorát na zem...

Kusturica in real, fakt smála jsem se nahlas od začátku do konce! Oceňuju přístup režiséra, který rozhodně není "politicky korektní" v tom klasickém slova smyslu, který neomlouvá názory, motivace nebo postupy, které nám můžou připadat srandovní, tím, že je to přece menšina a musí je chápat, ale točí prostě to, co vidí a jak to vidí. Zajímavý, nebo možná smutný, mi přijde, že místní hodnocení odráží odpor spíš k předmětu filmu, než k filmu samotnému, což je jakobyste šli na film o slonech, který má slony i v názvu, a pak si tady stěžovali, že nesnášíte slony a nechápete, proč o nich někdo točí filmy. Do kina se nemusí a telka se dá vypnout (je tam takový čudlík na to), já ale doporučuju nevypínat!-)

Silnice A5 vede tudy, kudy už v dobách Římské říše vedla jedna z nejdůležitějších cest do Londýna. Stejně jako tehdy, i nyní po ní přijíždějí lidé, kteří doufají, že tu naleznou štěstí. Silnice prochází periferií, kde tito lidé žijí a film tak má poměrně poetický rámec, který však podle mě není, na to jak je v anotacích a i na začátku filmu zdůrazňován, plně využit. Škoda, takhle pro mě ztrácí body za nevyužitý potenciál...

Vlastně jsem si ani nevšimla, že film sleduje dva hrdiny, spíš jsem jenom zírala, kam až se novináři dostali a kde si troufli točit. Všechna čest.

Další z filmů o šílenostech, které se některým ženám ve 21.století ještě pořád dějou. Film bohužel není nijak zvlášť výjimečný svým zpracováním, ale spíš tím, že v tomto případě se za Kainat postavila celá její rodina včetně bratrů, což se jen tak nevidí. Líp se tak ukazuje, že s nerovností se nepotýkají pouze ženy, kterých se přímo dotýká, nebo lidskoprávních aktivistů, ale vadí i lidem, kteří v dané kultuře sice vyrostli, ale některé její aspekty se jim prostě jenom nelíbí.

Minimalismus míjící se účinkem...

Tak tohle je asi nejvíc pětihvězdičkový odpad, který jsem za poslední leta na otrlci skenovala. Tuna laku na vlasy, nástroje z doby kamenné, tranzistorák a zlatá kombinéza, osmdesátkové sci-fi tak, jak ho milujeme. A já se ptám: Proč pořád točíme nepřiznaně laciné filmy z dob nedávno minulých a ne tohle?!

Hodně výjimečný dokument, který neukazuje mentálně hendikepované lidi, jako ty, kteří si zaslouží váš soucit, ale jako ty, který vám na to serou!