annash

Kocour - jako jednoznačně nejzajímavější postavička ze Shreka - si rozhodně mohl dovolit samostatný film. Příbeh byl neokoukaný, příjemně plynoucí s bezvadnými charaktery (bezdrápá kočičí společnice se mi obzvláště líbila, stejně jako dokonale fraškovití Jack a Jill). Povedené nezávislé dobroduržství, které mě ještě utvrdilo v názoru, že dva závěrečné díly Shreka byla véliká hanba. Animátorům skládám poklonu.

Jsem velkou fanynkou knižní verze a všech dvanáct dílů má u mě doma privilegované místo na nejvyšší poličce v knihovně. Darren Shan je miláček mé puberty a asi jediný současný upír, kterému normální člověk nemá chuť prohnat srdcem kolík, tudíž jsem se na filmové zpracování těšila jako na Vánoce - zároveň jsem však cítila trochu obav, protože už se mi stalo, že filmová verze knihu naprosto pošpinila. Pošpinění se tentokrát naštěstí nekonalo, ovšem stoprocentně nadšená určitě nejsem. Abych pravdu řekla, nevím, co jsem přesně čekala, když jsem se dozvěděla, že první film zahrnuje tři knižní díly, ale tohle to nejspíš nebylo. S odstupem času však uznávám, že to musela být makačka natočit... Podle mě je největší chybou, že se děj stále motá kolem klackovitého života nesympatického štěněte Darrena a zapomíná na ostatní charaktery, o kterých zde nevím, co si myslet. U knihy jsem takový problém nezaznamenala, tam měly všechny postavy své místo a vše bylo perfektně funkční. Na druhou stranu, velkým kladem je zde Reilly, u něhož jsem vůbec nečekala, že by se mi v roli mého favorita Lartena mohl líbit. Opak byl pravdou a já mohla být příjemně překvapená.

Ke zhlédnutí tohohle snímku jsem měla dva důvody: zjistit, zda je Pattinson příšerný i na neupírský způsob a zaslintat si nad Christophem Waltzem. V prvním bodě si nejsem tak úplně jistá, co jsem zjistila. Robert byl rozhodně LEPŠÍ, než jak ho svět zná z Twilightu. Z části to bylo způsobeno normálním účesem a kůží, která se netřpytí, ale jak dalece do toho zasáhl jeho herecký um, toť otázka. Nějak se mi zdá, že neoplývá zrovna, ehm, škálou výrazů. Nevím, přišlo mi, že se stále tváří stejně a že je pořád ještě před kamerou tak trochu nepřirozený. Každopádně od Twilightu jsem zaznamenala pokrok a doufejme, že se bude dále zlepšovat, protože zatím je jeho jedinou předností pěkný čumák. Ve druhém bodě byla mise splněna na sto procent a více. Waltz na role takovýchto zlounů má a hrdě to světu ukazuje. Ve chvíli, kdy šel rozzuřený na Rosie, jsem se ho sama bála. Ta scéna byla hnusná a úchvatná zároveň. A přestože se spousta lidí vysmívá části, kdy August vyměknul a zoufal si, já to tak tragicky nevidím. Stále byl dobrý a já mu to věřila. Reese byla na druhou stranu do počtu – bloncka, která jezdí na koni, později na slonu, a stejně jako zvěř mění i chlapy. Neurazila, ale neoslnila. Celkově povedená romantika se skvělým padouchem a průměrnou ústřední dvojicí. Výsledný dojem za tři a půl hvězdy, tak proč to kvůli slonovi nezaokrouhlit nahoru?

Jednou mi někdo řekl, že Amadeus je 'fajn film'. Já doteď nechápu, kde jsem vzala tu vnitřní sílu a dotyčného člověka nepraštila. Neskutečná erupce pocitů všeho druhu, které vás během sledování filmu naplní, ani nevíte jak. Historická fakta jsou druhotná, tady jde o génia, kterého milujete a nenávidíte zároveň. Jde tady také o jeho věčného soka, který k němu cítí to samé. Konflikt dvou skladatelů, kteří i přes společnou vášeň k hudbě jsou naprosto odlišní. Že vás hudba nezajímá? To po zhlédnutí tohohle mistrovského kousku nikdo říct nemůže. Najednou i ten největší laik má chuť Mozartovi alespoň trochu porozumět, protože díky tomuto filmu vy skutečně uvěříte, že byl nadán od Boha. Najednou osoby, o kterých jste se učili v hodinách hudební nauky (nebo neučili), vážně existují a mají vlastní příběh. Panu Formanovi se povedlo něco neskutečného a já pro něj mám jen slova obdivu. Abraham byl naprosto neuvěřitelný a já pochybuji, že by byl na jeho místě někdo vhodnější.

Jakkoli se to může zdát zvláštní, tenhle prostinký příbeh o americkém páru ztraceném v Londýně se stal mou asi nejmilovanější komedií vůbec. Britský humor zbožňuji a tady se mi ho dostává vrchovatě. Mě osobně nikdy nepřestane bavit smát se rozdílům mezi Angličany a Amíky. V základech všeho stojí úchvatný Rickman, který háže manželům klacky pod nohy a ještě se u toho stíhá tvářit jako Bůh. Ústřední dvojice mu zdatně sekunduje, doprovázena senzační Juliet Stevensonovou, kterou mám taktéž moc ráda. Možná u filmu nebudete řvát smíchy, jako se to opakovaně děje mně, ale úsměv vám na tváři zaručeně vyvolá. A až se vydáte do Londýna, vyhýbejte se jeptiškám. :)