Recenze (55)
Láska nebeská (2003)
Nasaďte mi na hlavu santovskou čepičku, do ruky mi vražte sklenku vína, pusťte mi Love Actually a nechte mě být tím nejšťastnějším člověkem na světě. Vzor pro každou ambiciózní romantickou komedii. Miluju Brity!
Hugo a jeho velký objev (2011)
Dokonalá práce, dokonalá pocta. Dokonalé emoce - tak... emoční! Proč nejsou všechny filmy takhle krásné? Na světě by bylo hned o něco líp... Před Scorsesem se klaním až k zemi a upřímně mu děkuji za báječný zážitek. Hugo zvládnul být dojemný i bez kýče. Tak se to dělá.
Jack a Jill (2011)
Milý Sandlere, prosím umři. Začínáš být opravdu nekoukatelný. Slovo "komedie" se dalece liší od utrpení, které člověk snáší během sledování, ale nechce to vzdát a zavřít oči, uši a mozek, protože tomu pořád dává šanci. Hrůza všech hrůz, americký humor je jako morová nákaza, které se sice chcete vyhnout, ale narážíte na ní na každém kroku. Oceňte tedy mou dobrou radu a pokud můžete, alespoň se POKUSTE nepřijít do styku s tímto šílenstvím. Není to dobré.
Hunger Games (2012)
Tam, kde kniha byla šokující a krutá, je film lehounkou pohádkou pro děti. Moc pěkný vizuál s perfektně fraškovitými Kapitolany, které jsem si při čtení představovala přesně takto, ale chybí tomu to drama a hnus, což předloha nepostrádá. Je to přece hrozné; zvrácená společnost posílá děti do reality show, kde spolu bojují na život a na smrt, ale se mnou to zde nijak neotřáslo. Což bezpochyby mělo. Není to chyba herců, je to chyba Hollywoodu, který s emocemi Splátců neumí pracovat. Herci byli naopak vesměs překvapivě výborní. Nejvíce zářil Woody Harrelson jako Haymitch a Stanley Tucci jako Flickerman. I Donald Sutherland se tam objevil, no to jsou mi věci! Nebylo to vůbec špatné a já mám dobrý pocit, že jsem peníze za lístek do kina nevyhodila z okna - na Joshe Hutchersona se navíc kouká moc hezky. Jen to prostě knize nesahá ani po kotníky... Tři a půl, zaokrouhluji nahoru, protože mě to opravdu bavilo.
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)
Zatvrzele se mi na jazyk derou výrazy "kult" a "legenda", ale to bych světu neřekla mnoho nového. Vlastně není nic, co bych na tomhle snímku mohla vyzdvihnout, aniž bych neopakovala slova někoho jiného. Představte si dvojici gangsterských kámošů, kteří pracují pro jistého bosse, který má jistou uhrančivou manželku a jistého nepřítele v podobě stárnoucího boxera. Také si představte párek zlodějíčků, kteří se rozhodnou přepadnout kavárnu, a to se jim zatraceně nevyplatí. Po promíchání dostanete příbeh, který do sebe vtáhne všechny tyto charaktery a valte bulvy. Tarantino tak, jak ho známe a máme rádi. Povinnost pro každého, kdo se považuje za fandu filmu. Hell yeah.
Sherlock (2010) (seriál)
Vážně nemůžu dát víc hvězdiček, než je mi nabízeno? Sherlock by si jich totiž šest zasloužil! Bože, tohle je žrádlo! Chci další, dokud mi zbývají alespoň zbytky nehtů. A prosila bych velkou, zlatou medaili s mašličkou a srdíčkem pro BBC, děkuji. Tenhle seriál je prostě zhmotněním slova genialita...
Shrek Třetí (2007)
Ubohý Shrek, raději ho měli utnout hned po druhém dílu, než ho hnát do pokračování, které obsahuje asi deset procent někdejší jiskry. Byla to gigantická nuda, do níž se nárazově přichomítla nějaká ta funkční legrácka. Kdysi úchvatná postavička zeleného hromotluka už nebyla okouzlující ani svérázná, ale jenom otravná. Co se to děje? Tvůrci z toho přece určitě mohli dostat něco lepšího, ne? Nad scénářem by člověk zaplakal...
Odpor (2008)
Amerika z toho sice místy čpí opravdu silně, nicméně faktem zůstává, že já si takovýchto počinů cením. Hlavní žid v podobě modrookého blonďáka taky vůbec nebyl špatný a já si trvám na tom, že Craig má zkrátka charisma až na půdu. Zaujal také Allan Corduner, který si se ctí odehrál svoje. Přestože se téměř celý děj odehrával v lese a Němců jsme si mnoho neužili, já se ani na chvíli nenudila. Jistě by z toho šlo vyždímat víc, ovšem jsem ráda za to, co jsem dostala, protože 2. světová si zaslouží veškerou pozornost, které se jí dostane. Kamera a hudba vynikající.
Snowboarďáci (2004)
Typická česká blbost, která neměla za cíl udělat díru do světa a taky ji neudělala. Byly chvíle, kdy jsem se i zasmála, byly chvíle kdy jsem se cítila téměř trapně, že to sleduji. Bylo to moderní a ryze komerční a skvěle to zaútočilo na věkovou kategorii, které to bylo určeno. Nic průlomového...
Ulice (2005) (seriál)
Instatní demolice charakteru a vrchol televizního nevkusu našťouchané do nováckého balíčku s padesáti tisíci díly. A nejděsivější na tom je fakt, že u sledování nezvracím, i když bych asi měla.