Psema

"Kdy tohle utrpení skončí?," prohlásí asi po hodině filmu C3PO a upřímně jsem byl rád, že jsem na tuhle otázku znal odpověď. A je pozitivní, že bolest nebyla tak velká, jak jsem obecně čekal po nostalgické sedmičce, do sebe zahleděný osmičce, která každý dobrý nápad vyvážila alespoň dvěma zcela debilními, a prvních 10 minutách, kde Abrams nepochopil ani to, že stíhačky s krátkým doletem opravdu neumí dělat hyperprostorové přískoky (WTF?). Ale proboha, koho napadlo strávit půlku filmu na sílu (hehe) omlouváním se za minulý film, když jsou důležitější věci jako třeba nějak ten příběh dorazit s úctou a se vztyčenou hlavou. Abrams jede jen neustálý příval laciných a hlavně tupých odkazů (medajle, vyzvednutí X-Wingu), poklonkováním ve stylu služebníček, služebníček 50letým obtloustlým nerdům ("světelný meč si zaslouží větší respekt", ok boomer), tancuje kolem vystřižený Fischerový, která tam nemusí vůbec být, a v podstatě do jednoho filmu nabouchá osmičku i devítku zároveň. Vyprávění odhrkaný z rychlovlaku, bez gradace, bez napětí, s postavami, které vůbec nikoho nezajímají a nemají mezi sebou skoro žádnou chemii (nemám rád Rose Tico, ale ty voe, chudince jsem tohle fakt nepřál). Zápletka nedává v podstatě vůbec smysl a zoufalost scénáře podtrhuje fakt, že scenárista Batman vs. Superman opět vytáhne "Martha moment" jako velký zlom v příběhu (BOŽE!). Představa toho, jak někdo přiletí na měsíc Endoru a piluje tam podle skály a trosek Death Star nějakou navigační dýku, která hrdiny dovede přesně tam, kam si každý člověk se základní školou musí domyslet, je nejvíc největší OLOL ságy! Samozřejmě je tu řada cool momentů (finální předávka meče, Force voices), lehký náznak dojímavosti (Hey, Kid!) a i fajn cameo roličky (starej dobrej hudebník a hlavně největší stíhací hrdina galaxie!). Ale kolem a kolem je na každý takový moment tuna zbytečných debilit a hlavně... je to STRAŠNĚ MIZERNĚ ODVYPRÁVĚNÝ s jasnou ukázkou toho, že tohle Disney totálně dojebal bez jízdního řádu. Ale těžko se to svádí na Abramse, nebo Johnsona, když všichni víme, že za vším stojí Empress Kennedy, která už si snad konečně balí kufry. Stačilo a snad si někdy v nějaký formě přečteme i tu Lucasovu verzi. Může to být taky kravina, ale dal bych tý jeho sondě do světa midichlorianů rozhodně větší šanci než zápletce, která začne slovy "Mrtvý promluvil!" jako nějakej podřadnej knižní spin-off od autora, který neví, kudy dál. 5/10 pro film i pro Disney Trilogy jako celek.

Terminátor: Přeobsazení vychlastaný fetky Eddieho. V podstatě zbytečnost, která kvůli castingu sahá po reboot tlačítku a jinak nabízí jen to, co jsme už viděli. Není to rakovina jako Genisys, ale to je skoro všechno. Trojka i čtyřka byly odvážnější.

Zápletka pilotního filmu Clone Wars v dospělým kabátku a s temnou westernovou atmosférou plnou easter eggs pro nerdy. Příjemné a na jistotu. (viděno na Disney+)

Skvělá vedlejší mise, která vychází ze Star Wars každodennosti a má samozřejmě tunu nerd momentů.

Čistej žánr, kterej má všechno. Geniální chlapáckej casting (Hunnam opět na jedničku), archetypalná zápletku, sympatický postavy, sobectví, chamtivost, morálku, napětí, libovou akci, fajn pointu a ještě jednou napětí. Normální masterclass v napínáku pro všechny ty kaskadérský kokoty za kamerou (zdravíme Vyproštění), co si příběh pletou s hezky nacvičenou jednozáběrovkou v potoku demence. Pozorně koukejte, debilové, jak se to má dělat a proč jste měli zůstat jen u tý choreografie.

Forman reborn.

Bezpohlavní prefabrikát, ve kterém není nic, co by vás mohlo bavit, nebo iritovat. Prostě to jen konstantně nudí. Neexistujícím budováním postav, neexistujícím dějem, totálně plakátovými padouchy, kteří mají charisma asi jako lepra, a samozřejmě totální absencí emocí a charismatu kohokoli, kdo není Fassbender/McAvoy. Očividně stokrát přepsaný scénář režírovaný impotentem bez vize, nápadů a vůbec záchvěvů kreativity. V tomhle filmu není absolutně NIC. I ten Zimmer jen recykluje ostčka Andělů a démonů a Inception.

Obstojně zrealizovaný produkt pro střední třídu. Nic víc, nic méně. Dalo by se říct, že jsou to takoví kultivovanější Bajkeři, ve kterých vás mohou vytáčet opravdu silně banální pokusy o humor, nekonečný šovinismus Vetchého, anebo velmi vrtkavá soudržnost scénáře. Přesto je výsledek vcelku atmosférický, šlapající a minimálně po stránce romantiky kupodivu fungující. A nikdo tu k mému upřímnému překvapení nesouloží svého nevlastního syna, ani nemá potřebu někoho znásilňovat. Což je u českého filmu v posledních letech v podstatě nepsaným pravidlem. Za to dávám Horskému pár bodů k dobru. A Bokové s Polívkou bych klidně přál ještě nějakou obdobnou romantickou štaci.

Přebujelá a střihově zcela mimózní akční rakovina, kterou dal dohromady tým republikánských sociopatů na piku. Nedává to smysl, není to zábava. Je to jenom extrémně dementní slátanina glorifikovaných vražd a sebepřesvědčení, že si miliardář může svévolně rozesrat co se mu zachce pod záštitou cynismu a (falešné) morálky. WTF.

Garland byl a je béčkař, což se vždycky odráželo hlavně v druhé polovině jeho scénářů, potažmo filmů. Annihilation není výjimka. Tematicky pestrý fetiš o sebedestrukci a možnostech evoluce, který se topí v břečkovém ději, který si neporadí ani s tak obligátní věcí, aby překvapil posloupností jednotlivých úmrtí. Tupě předvídatelněji už to asi nešlo ani v samotném finále, po kterém zůstává spíše ambivalentní pocit než spokojenost či odpor. "Nevím".