cajda

Citlivý, ale psychicky labilní hrdina typu Mannyho z Black Books si usmyslí, že pro záchranu nemocné rybky udělá všechno. Snímek stojí na dokonalém protnutí vánoční melancholie, existenciálního podtextu a chytrého britského humoru, který v Čechách velmi dobře funguje. Jeden z vrcholů Festivalu krátkých filmů Praha.

Už ten úvodní dialog… “I think we can agree we’re on the same team here and that’s the no-pie no-sledgehammer team.” Sequel ke klipu jednoho z největších hitů Boyz s litry stříkajícího piva a moči. Pokud vám přijde nekonečná newyorská ulice povědomá, tak proto, že je v Kalifornii a točilo se tam snad všechno, co se netočilo v New Yorku. Protože New York je nudnej a žádný glammetalistky na LSD tam v limuzíně nejezděj.

Team America, verze Beastie Boys. Šílená hra s loutkama, víc gagů, než jsem schopnej pobrat, a neskutečná prdel. Yetti v helikoptéře, něžná gesta z Čety, Man I’m so baked! Prý poslední singl před smrtí MCA, to bych bral.

Ok, tak z němčiny si nedělá šprýmy jen Česká soda, alles gute Nathaniel? Švýcarské běžky v ulicích New Yorku a tak trochu reality show. Minimálně ty zaražený ksichty kolemjdoucích při pohledu na švýcarského junáka působily uvěřitelně. Folklórní hity ze země za sedmero horama mě úplně přenesly do après ski, kde na to v remixech trsaj čtyřicetiletý Rusky v lyžácích na stole. Jen ten alkoholický konec mi přijde tak nějak od věci.

Mrk sem, mrk tam. Nehybné čekání ve studiu – kde je? Kde je kdo? Krotitel vinylů přece. Mix Master Mike! Jednoduchý nápad, low budget klip, skvělej song.

Strážce vesmíru na Fox Kids jsem miloval a tohle je přesně ono! Ani ty triky s vražednou elektřinou, teda domalovanými jiskrami nechybí. A konečně mi taky došlo, odkud vzal Danny Byrd sample pro 4th Dimension žejo.

Stage diving po impresionisticku. Nevim, jestli je to old school technikou, ale už dlouho jsem tak “nelitoval” tvůrce něčeho animovaného. Chtěl bych říct, že je škoda, že už se tak propracované klipy netočí, ale to je blbost. U Shadrach je to jen moc dobře vidět.

Filmová studie mi k tomuto experimentu pasuje víc než film. Co všechno se dá ve vysokém pokoji vytvořit pomocí počítače, klíčovacího plátna a hraček. Vlastně mi to vzalo iluzi, že jsou počítačové triky tak trochu kouzla, protože tady vypadá každá smrt pidivojáčka na stole před kávovarem jako úkol pro prváky informatiky. I oni mají jistě nápadu přehršel, ale chce to někoho, kdo dá celku tvar.

“Some of the results were little too extreme to be published…” Čtrnáctihodinová jízda na soustavě ruských kol sahajících někam nad oblaka je asi to nejnormálnější, co se vám podaří vidět. Tomuto typu fiktivního dokumentu krátká stopáž vyloženě sedne a koncentrace nemá šanci polevit. Ve chvíli, kdy skvělé nápady dojdou, film prostě skončí. Kéž by to tak bylo vždycky.

Co ze začátku vypadá jako kecačka o ztracenym životě a cigaretách, má nakonec ostře vypointovanou zápletku. Stačí kilo bílé mouky, dobrý dialog a máte Oskara. Fakt, že obě hlavní role jsou homosexuální, hraje překvapivě marginální roli. Sever je s emancipací prostě jinde a Dánové si nemusí nic dokazovat.