Michel24

Podle seznamu letadel v knize "Rudý letec" letěl Manfred von Richthofen na celkem 5 Fokkerech Dr. I. Stroj 425/17 je v knize popsán jako celý červený, ale na některých kresbách se objevuje s bílou svislou ocasní plochou. Létal na něm v dubnu 1918. Podle chronologického řazení výrobních čísel to ale byl třetí/čtvrtý stroj, na kterém létal. Jeden Dr. I patřil Jasta 6 a měl černobíle pruhované ocasní plochy. Žádný z Albatrosů, na kterých von Richthofen létal, nebyl celý červený. Minimálně spodní strana křídel měla jinou barvu. Nejčastěji byl červený celý trup a ocasní plochy. Nebo ocas, horní křídlo a příď.

Werner Voss byl v době své smrti dvacetiletý hubený mladík menšího vzrůstu, Til Schweiger tak svému předobrazu příliš neodpovídá. Z postavy má divák dojem ostříleného stíhače věku kolem 30 let, který zbytečně neriskuje. Skutečný Voss byl povahou pravý opak. Létal sám a na hranici možností svých fyzických sil i letových vlastností svých letadel. Po jednom vítězství přistál vedle své oběti a odmontoval z letadla všechno ještě použitelné, hlavně kulomety. Místo přistání se nacházelo v tzv. pásmu nikoho, tedy mezi frontovými liniemi. Když odstartoval, na místo nouzového přistání jeho oběti se sbíhali britští vojáci, kteří postupovali během svého útoku na německé pozice. (Zdroj: valka.cz)

Lanoe Hawker létal v době svého sestřelení von Richthofenem na Airco DH-2.

Ve filmu lze označit za zbytečnou postavu Friedricha Sternberga (Maxim Mehmet), fiktivního židovského pilota. Voss byl totiž nejúspěšnější pilot židovského původu. Dva ze strojů, se kterými se Voss utkal, se jsou v některých pramenech uváděny jako sestřelené, ale nemohou být pilotovi uznány, protože sám v souboji zahynul a nemohl na ně vznést nárok. Motor letadla nebyl od Bentleyho, jak je řečeno Vossem (Til Schweiger) ve filmu, ale Le Rhone ze sestřeleného Nieuportu XVII z jara roku 1917.

Jeden z pilotů 56. squadrony V. P. Cronyn si po návratu na základnu šel prohlédnout svojí SE 5a do hangáru. Byla poměrně vážně poškozena. V dopise otci napsal, že nemohl tu noc po souboji usnout a potil se, přestože byla chladná noc začínajícího podzimu. Voss dokázal poškodit všech 7 nepřátelských strojů, které se účastnili boje, který trval přes 10 minut.

Druhý prototyp F I 103/17 dostal Werner Voss. Voss padl 23. 7. 1917 v souboji s B flightem No. 56 Squadron RFC. Jednotce velel James McCudden. Přemožitelem Vosse byl Arthur Rhys Davids, který předtím sestřelil Karla Menckhoffa na Albatrosu D. V., který se snažil Vossovi pomoct.

Kurt Wolff zahynul 15. 9. 1917 ve dne. Byl velitelem Jasta 11, po Rudém baronovi. Richthofen byl na dovolené a Wolff byl pravděpodobně v pozici zastupujícího velitele. To lze označit jako důvod, proč zahynul v troskách prototypu Fokker F I 102/17, tedy prvního trojplošníku Fokker, který obdržel Rudý baron jako nejúspěšnější stíhač německého letectva.

Manfred von Richthofen letěl alespoň jednou ve čtyřech různých trojplošnících Fokker F I/Dr. I. Pouze třetí stroj, výrobního čísla 425/17, byl celý červený s bílou svislou ocasní plochou. Ostatní stroje měly střední část trupu, střední křídlo a některé další části plátěného potahu křídel natřeny olivovou nebo tmavě zelenou barvou.