ostravak30

Takhle, viděli jsme plno soukromých záběrů, ale zase ne tolik zajímavých, jak by se mohlo zdát. Ano, viděli jsme Johna Fitzgeralda Kennedyho jezdit na koni a chovat děti, ale ve skutečnosti to byly záběry, které o prezidentovi nevypovídají nic zásadního ani nic zajímavého, co by člověk již nevěděl.

Za mě takový pohodový příběh, který ale ve skutečnosti sám o sobě nemá co nabídnout. Navíc ve dvou dílech. Piloti létají, letiště se zachraňuje a taky se dost chlastá. Zuzana Norisová je příjemným zpestřením, Miroslav Etzler byl tou dobou nacpán v podstatě všude. Nelze od toho čekat nic než klidné venkovské prostředí z kterého bych se do Prahy já určitě nevracel. Osobně se mi líbila i hudba. Tak nějak do tohoto snímku pasovala.

Řeknu to takhle: určitě jsem viděl horší filmy, dvacet dva procent je i na mě překvapivě málo. Osobně filmy Věry Chytilové - až na Bohuša, moc nemusím. Ale na tomto snímku mě zaujala jen slušná hudba. Nezaujaly mě herecké výkony ani příběh sám o sobě. Ono to skutečně působí jako neustále se po sobě válící směsice nahatých lidí. Ano, kamera působí dokumentárně a tím pádem autenticky, ale jen proto, že jde o film o filmu. Tenhle film se pak vyhnal sám, když ho kritizuje i distributor.

Lustr není takovou neznámou zápletkou. Každý určitě občas zažil své příbuzné a minimálně štiplavé poznámky o interiéru. Nebo pak to horší a tím jsou nečekané zásahy. Lustr je ještě něčím zajímavý. Je to hlavně celou řadou ucelených návodů jak vyzrát v socialismu na stát. Petr Nárožný byl výborný. Byla to taky komedie přesně pro něj. My měli takovou babičku, která k nám chodila neočekávaně a doslova kafrala do všech úprav bytu mojí máti. Lustr ovšem doplácí na celkovou nerealističnost. Například doslova hysterické chování rodiny při každém plánu. Dokládá to třeba situace, kdy přes dort hodí dámy dvě hadry ač čekají návštěvu.

Manželé jedou na výlet a nevšimnou si, že si to přifařili do seznamovací agentury na seznamovací zájezd? Že by nevěděli, co si kupují, to bych ještě pochopil, ale to permanentní trvání Wimmera na pravidlech bylo humorné pouze na začátku. Mimochodem, Císlerovo vyprávění o ušetřeném času byla jen kopie. Vladimír Menšík přesně tuhle story vyprávěl v jedné ještě černobílé scénce. Partnerku mu dělala myslím Karolina Slunéčková, která shodou okolností zemřela rok před natočením této komedie.

Když se mažel - muž obecně, chová jako dítě a tvrdohlavě si stojí na svém. A že to došlo až k rozvodu? Na to se dá říct jen tolik, že pak nemají být soudy zahlceny.

No, jestli se skutečně nějaká žena chová tak, že se začne na ulici cpát šunkou a vztekle opakovat: moje a moje a moje, tak to je vskutku u dospělého člověka k zamyšlení. Chápu, že z podobných situací může vzniknout přátelství na celý život, ale nechápu dvaasedmdesát procent. Povídka je pro mě zajímavá ještě tím, že je to jedna z posledních rolí Slávky Budínové. Rozhodně si myslím, že existují lepší, ale díky především dvěma skvělým herečkám je lehce nadprůměrná.

Nevím, proč je na plakátech i Hardy, když tenhle film byl čistě o Laurelovi. Ano, film, který je parodován jsem neviděl. Nicméně i tak si myslím, že je na dobu vzniku snímek nezvykle dlouhý, ale tolik humoru zde zase není, aby obsáhl čtyřicet minut. Je zde také mnoho textu, ale při délce se není co divit. Mě pobavilo hlavně to, že když je býk zpočátku vyhozen z ohrady, je jasně vidět, že jde o figurínu. A to v obou případech.

Bohužel se jedná o jednu z nejčernějších kapitol české potažmo československé historie. Češi, naštvaní na všechny němce bez ohledu na jejich vinu, lynčovali doslova na ulici, bez soudů obyvatele a veškeré násilí a příšerné činy byly povoleny. Mohlo se prakticky vše. Je dobře, že o tom existuje film. Ten totiž nepoukazuje pouze na tento fakt, ale také zobrazuje klasickou českou chtivou povahu, kdy jde hlavně o majetek. A také tu, jak Češi rychle zapomínají. Podle mě jde o výborný film plný výborných hereckých výkonů a určitě stojí za to ho vidět i opakovaně. Jen se pozastavím nad jednou drobností. Ve chvíli, kdy je Habermann natažen na mlýně, sehne se k němu žena a on jí říká: "Koslowski". Žena ale řekne, že říká, že dal vše Koslowskému, aby nás ochránil, což Habermann neřekl a tím pádem to ukazuje na fakt, že tuhle informaci měla již předtím, což dokazuje, že je Habermann nevinný.

Slaboduchá zápletka staví na tom, že na apríla je možné vše. A Karel se chce pomstít kolegům. Katka zase bude hezká až doroste. Těch humornějších dialogů je zde po málu. A samotný děj také k plácání do kolen nepřispěje. Ale co byste chtěli za šestadvacet minut. Nicméně alespoň konec je překvapivý.