abetu

David Fincher je mistr thrilleru a Hra je v tomto ohledu jeho vrcholným dílem. Neustále narůstající napětí, gradace, která vás v cíli srazí na kolena a ještě vám vlepí facku. Kam se hrabe Klub rváčů, to je taková slabá přípravka. A pro mě není ani Sedm tak silný film, jako Hra. Psycho thriller vyšroubovaný do maximální výšky. Na konci jen zůstanete zírat. Jeden z nejlepších filmů ever.

Divočina je přesně ten typ filmu, u kterého záleží na vašem aktuálním rozpoložení a životní situaci. Reese Witherspoon hraje přesvědčivě ženu, která si sáhne na dno a chce se z něj drsným způsobem odrazit. Psychologie postavy je to, co tenhle film dělá zajímavým. Během prvních pár minut začnete Cheryl bezostyšně fandit a na konci máte pocit, že člověk zvládne všechno. Naprosto chybí jakýkoli patos nebo nucená hra na city. Nečekejte ani žádné dech beroucí scenérie přírody. Divočina si vizuálně na nic nehraje. Ale má příjemné tempo a skvěle napsaný scénář.

Na tuhle sérii nemůže jít člověk s přehnaným očekáváním. O propracovaný scénář, režijní přínos nebo snad uvěřitelnost tu prostě nejde. FF7 není v ničem překvapivé, ale ani nezklame. Akční scény kompletně over the top, nezničitelná auta, která kupodivu nevybouchnou úplně pokaždé a resuscitace konejšivým vyprávěním. Člověk to celé musí brát trochu s rezervou, občas se žánr trochu mění ve sci-fi a 140 minut je trochu moc, ale oddechovka dobrá. Suverénně nejlepší je záporák Statham a Dwayne Johnson pobaví při vystupování z auta předním sklem. Když je teď samostatný MacGyver u ledu, mohl by ho v osmičce Vin Diesel vzít do rodiny, ať to má komplet.

Jít do kina bez očekávání a odcházet příjemně překvapený, asi tak se dá popsat zážitek z Insurgent. V rámci svého žánru si zaslouží nadprůměrné hodnocení. Příběh tak akorát odsýpá, herecké obsazení je už předem zárukou kvality, jen Tris by možná nemusela tolik fňukat a spíš zůstat u drsnější povahy, jakou u ní známe z Divergence. Celkově celkem fajn odpočinková podívaná, která ukazuje, že ani sequely teenagerovských akčňáků nemusí být špatné.

Hudební filmy mají dar vyprávět příběh navíc mezi řádky, ve Whiplash stříkají emoce z herců proudem a jazzová linka jim zdárně sekunduje a umocňuje už tak velkolepý zážitek. J. K. Simmons si letošního Oscara za vedlejší roli definitivně zasloužil a ocenění za mix zvuku a střih jen podporují, že je na co se koukat. Příběh je hned v několika momentech vygradovaný na takovou úroveň, že divák přestává dýchat, tempo je vražedné a závěr neuvěřitelně dokonale zapadá. Kdo neviděl, neuvěří.