Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (4 898)

plakát

Kandidát (2013) 

Reklamně nablýskaný snímek s videoklipovým střihem mi připadal, jako když se většinu jeho doby jenom režisér předvádí. Byl tu sice potenciálně zajímavý pohled na politické volby ze strany reklamní agentury a trocha česko-slovenského humoru, ale jinak nic. Žádná postava, které bych mohl fandit, nebo mě aspoň zajímalo, co s ní bude, podivně roztříštěný příběh, nevyrovnané herecké výkony, zkrátka pod povrchem nic... 50%.

plakát

Corpus Christi (2019) 

Precizně vysoustružené drama kluka z pasťáku, který se vydává za kněze, mě celou dobu udržovalo v napětí a zájmu o (nejen) hlavní postavu. Bartosz Bielenia si ve filmu vyzkoušel snad všechny možné polohy, a přesto to působilo, že hrál jedinou postavu. Scénář se nesnaží jít proti církvi jako několik jiných polských filmů z poslední doby, spíš jen využívá institut církve a post kněze ke studii jediné postavy. Vlastně jsem od toho ani moc nečekal, o to lépe jsem byl překvapen.

plakát

Sklep (2018) 

Tenhle film není špatný. Europuding obsazení přináší víc problémů než užitku, ale vypadá to, že Olga Simonova je režisérova dvorní herečka a Jean-Marc Barr je jako stárnoucí rocker naprosto uvěřitelný. Asi to mělo být psychologické drama, i když až příliš pošilhává po kriminálním thrilleru. Bohužel mi připadalo, že psychologie tu občas funguje tak, jak se scenáristovi zrovna hodí. A úplně pitomá je scéna, kdy manželka sleduje muže nejnápadnějším autem v kraji, a on si ničeho nevšimne.

plakát

Naděje (2019) 

Maria Sødahlová má můj obdiv. Natočit o svých vlastních zážitcích s (ne)umíráním na rakovinu celovečerní film je dost ošidná záležitost, ale autorka to zvládla bez patosu, a ani ze sebe neudělala světici. Samozřejmě jí byli oporou oba skvělí herci v hlavních rolích (Stellan Skarsgård svoji předlohu zná přes dvacet let, tak nevím, jak se mu to hrálo). Rozhodnutí blíže nepředstavovat zbytek rodiny bylo vzhledem k množství jeho, jejích i jejich potomků správné, protože by to film neunesl. Takhle sice působí jen jako sympatický komparz, ale o to přehlednější je hlavní motiv filmu a jeho poselství. Civilní drama, ve kterém se bilancuje celý život, podané s příměsí humoru a romantiky. Rozhodně stojí za vidění.

plakát

Konec velkých prázdnin (1996) (seriál) 

Ambiciózní televizní seriál z poloviny devadesátých let vypráví příběhy několika emigrantů, kteří se rozhodli opustit ČSSR v létě 1983. Některá dramaturgická rozhodnutí (např. se každý díl odehrává v průběhu jediného dne) tvůrcům zbytečně komplikují situaci a samotný závěr v některých případech působí prostě hloupě, ale jinak se tento koprodukční projekt čtyř evropských televizí docela povedl.

plakát

Polina (2016) 

Cesta klasické baletky k modernímu tanci je sice velkolepě rozložena do třech evropských zemí, ale přesto je příběh její nejslabší částí. Anastasija Ševcova je jistě výborná baletka, ale jinak filmem prochází takřka bez jakéhokoliv výrazu. Proto film vždycky ožije při tanečních scénách, které konečně nesou nějaké emoce. Režisérské duo celkovému tónu filmu dost pomáhá i střihovou skladbou, ale skutečné drama si stejně musí divák domyslet (70%).

plakát

Princezna zakletá v čase (2020) 

Fantasy pohádka, která dává zapomenout na každoroční televizní bídu v období Vánoc. Sice 115 minut už je docela hodně, a zejména ze začátku to moc neodsýpá, jinak převažují samé klady. Sympatické obsazení se zcela neznámými tvářemi v obou hlavních rolích a výbornými herci ve většině vedlejších, obzvlášť Eliška Křenková občas zastiňuje i hlavní protagonisty. Přes zjevně úsporný rozpočet tu máme dynamickou kameru, svižný střih, velkolepou hudbu i slušné triky. A nakonec i ten do pohádky začleněný product placement mě v tomto případě spíš pobavil. :) Nejlepší česká pohádka od Sedmera krkavců.

plakát

Je to jen konec světa (2016) 

Suverénní nahlédnutí pod pokličku jedné rodiny, ve které všichni myslí jen na sebe a nikdo druhé skutečně neposlouchá. Přijel jim oznámit, že umírá. Ale kdy bude správná chvíle? Pustí ho vůbec ke slovu? Zajímá to snad někoho? Možná to pochopí aspoň jediný člen rodiny, který ho dosud neznal. Herecký koncert pro současnou francouzskou špičku sice nezapře svůj divadelní původ, ale ničemu to nevadí.

plakát

Technika všedního dne (2018) (studentský film) 

Zlínské divadlo z pozice kulisáků vypadá úplně jinak. Po těch dvaceti minutách jsem si ovšem říkal, zda ti kulisáci také nejsou nějaký samostatný živočišný druh. Docela by mne zajímalo, kolik času s nimi filmaři strávili.

plakát

Lháři (2015) (studentský film) 

Dětství, čas nevinnosti, tedy pokud vám shodou okolností nepřebývá jedno mrtvé tělo... Dětští herci nebyli špatní, příběh byl dobře spletený a já se u toho nad očekávání bavil. Třeba ještě o Robertu Hlozovi uslyším...