Noviik

Nádherný dokument, hodně silných momentů, zajímavých novinek a rozhovorů...

"Moje manželství je skvělý. Nefunguje, ale jinak je fajn."

Film, který je dobrý. Jako fakt dobrý. Proplétá se plynule, dává smysl, není těžké udržet pozornost, nesnaží se z diváka dělat hlupáka, ani ho poučovat. JPB je tu skvělý, ostatní herci mu zdatně sekundují, kamera pracuje slušně, hudba je příjemná. Ale když myslím dobrý, tak fakt za tři. Je neúměrně natahovaný. A tím si neprotiřečím oproti tvrzení, že se proplétá plynule. Tady to natahování je způsobené tím, že film tlačí na pilu na JPB, kterému se snaží vecpat každý okamžik. A když už tam pro něj není místo, tak další scénu dostane v dvojnásobné délce. Škoda.

Super nápad, ale to provedení je fakt zlo. Tři minuty se ptát místních, abych se pak dozvěděl suše - je to od německého xxx. No, škoda, spíš bych si poslechl nějaký příběh, důvod, zajímavost...

Výborné herecké výkony, zajímavé dialogy a hlavně úžasná kamera i lokace.

Film, o kterém budu dlouho přemýšlet a udržím jej v hlavě. Sonda do nejhlubšího koutku duše, důvod k zamyšlení, důležité dílo pro uvědomění si, co bylo za dob praprarodičů nejen na italském venkově. Krásné a poučné dílo.

Velká nádhera mě těžce nebavila, trápil jsem se u ní a prostě jsem nedokázal najít notu nadšení, vlastně ani pochopení. O to víc jsem byl překvapený (sám ze sebe), že jsem se rozhodl shlédnout další Sorrentinův film. Přesto jsem do toho šel, protože mě zaujal, ostatně stejným způsobem jako u zmíněného díla, trailer a herecké obsazení. A udělal jsem dobře. Sorrentino se obklopil hereckou elitou, stárnoucími chlapíky, které mám z nějakého důvodu rád. Pánové nezklamali, postava Michaela Caina mi byla hrozně sympatická a (teď se budu opakovat) překvapivě blízká (sakra, je mi o téměř 60 let méně). Dlouhé záběry, trefná hudba, úžasná příroda a hlavně smýšlení a záměr celého firmu se skvěle hodily ke sklence vína po dlouhém, náročném týdnu. Nedokáži ještě říct co a proč, ale odnáším si velký zážitek. Navíc velkým překvapením pro mě byl (po několikáté a stále překvapením je) Paul Dano i brilantně napsaná a sympaticky zahraná postava Rachel Weisz.

Hodně uvěřitelný film, který se v celé své délce noří do jedné scény, na kterou postupem času ani nevíte, jestli chcete počkat. Naprosto přesná Helen Mirren a jako vždy nezapomenutelný Alan Rickman. Film, od kterého jsem nic nečekal a dostal jsem plnou palbu emocí. Je až neskutečné, co všechno se skrývá za těmi, většinou, nezveřejněnými drobnostmi každodenní války. Film, který se z jednoho pohledu dokáže zahlodat tak, jak se nedaří většině válečných filmů.

Předem uvádím, že původní verzi ani divadelní hru jsem neviděl. Minimalistické pojetí s poctivým divadelním přednesem mi ale velice sedlo. Celý film stojí na nádherných hereckých výkonech, že kterých se občas tají dech. Nástup mistra Hopkinse a jeho následný koncert emocí, hereckých poloh a umění výrazového hraní je vrcholem celého snímku. Mistr McKellen oproti Hopkinsovi nesleze z plátna a jeho schopnost monologu mě držela u obrazovky v němém úžasu, předvedl krásně civilní, až naivní druh herectví. Podobně jako v Mr. Holmesovi. Závěr pak jen potvrdil, že pánové opravdu umí a věk na tom nic nemění.

Po velkém nástupu Billions dost ztrácí tempo a snaží se v poklidu dojet na slušné úrovni ke konci první sezóny. Občas něčím pobaví, postraší nebo šokuje. Ale je to sakra málo na ten nástup. Pořád je to seriál zážitek, se skvělými herci a tématem. Ale první série mi bude zřejmě stačit...