Fidsta

Celé to bylo co se týče scénáře, příběhu a vyprávění velice popisné spíše než filmové. Bitva tam a tam, v pět hodin odpoledne. Pauza, problémy, láska, Phoenixova zběsilá trkačka. Bitva támhle, šest večer. Kongres ministrů v pondělí, byla bouřka. Ostrov támhle, rok XX. Člověk měl pocit, že listuje stručnou ale né zrovna svižnou učebnicí dějepisu. Na druhou stranu extrémně “filmová” pak byla především výprava, kamera a atmosféra. V těchto ohledech bylo vidět, že R.S. už pár historických dramat stvořil, nicméně v celku se jednalo o snímek zapadající spíše k průměru autorovy tvorby. Ve výsledku mi připadá, jakoby sám Ridley Scott moc netušil, co chce s filmem udělat. Romantické drama? Historické drama? Povídání o odvážném a prozíravém generálovi, ale vlastně trošku vyklepaném zbabělci? Velkovýpravný film o tyranovi a vrahovi? Těžko říct. Historickou přesnost hodnotit nemůžu, neb nejsem historik, a ani nechci, neb jsem šel do kina na americký film s rozpočtem 4 miliardy korun a nikoliv do Muzea Národních Napoleonologů v Honimírské ulici (dříve Muzeum Spontánních Obdivovatelů Wikihesla Freddieho Mercuryho). R.S. ale poměrně zdařile předložil divákovi deskripci jednotlivých vojenských střetnutí, jejich strategií a Napoleonových taktických ne/úspěchů. Film sám o sobě na 3*, ale za odvahu natočit (či se pokusit natočit) velkolepé historické drama o významné evropské figuře, nikoli o polobuzerantských vylatexovaných hrdinech poletujících před green screenem, budiž 4*.

Damián váže Mortena, Frederika přijímá Josífka, Honza vyhazuje Milana, Honza vyhazuje sám sebe, Jolana taje.

Scéna s duchem a ospalým Jaroslavem Hutkou předčila všechna očekávání. Hollywood bledne závistí. Paní ze sociálky nedělá manželovi každou neděli svíčkovou - zklamání. Arabské dialogy na jedničku. Hamižný profesor sebral dvě marmelády a vymlouval se na vnoučata - trapné. Jolanin ex má krásnou rodinku, otázkou však zůstává, zda-li poslouchá kapelu Turbo a volí SPD.

Po Rose z Titanicu a Jenny z Forresta Gumpa je Jolana tím nejzlejším záporákem v historii kinematografie.

Ten vysavač mě pořádně vylekal. Jinak bych dal 5*.

Reklama na Prahu, matku měst.

Tři *** za svěží vítr a odvahu ukázat českýmu divákovi něco jinýho než letní romantickou komedii, jinak by to bylo tak na dvě **. Vynikající a originální kamera, povedený a neotřelý záběry, vizuál na česko taky velkej nadstandard, ačkoliv škodovky se zalepenejma kolama (aby vypadaly jako z budoucnosti) působily komicky, podobně jako ohýbací mobil, kterej byl budoucností asi tak měsíc než ho uvedli do prodeje. Tím ale pozitivní aspekty končí, film je speciální tím, že nemá žádnou zápletku a v podstatě ani děj, tudíž nijak vlastně nekončí, divák nedostane rozřešení ani zvrat. Spoilerovat vlastně nejde, jelikož není moc co, nicméně v “krátkosti” - dojde k vraždě někoho, koho neznáme a kdo nám je úplně jedno, případu se ujme někdo, koho neznáme a kdo by nám neměl být jedno, ale je, a v pozadí stojí “tajemná instituce”, o které ale opět nevíme, proč je tajemná, proč by nám měla nebo neměla vadit a vlastně je nám ve výsledku taky úplně jedno. Takže dostanete dvě hodinky událostí, co vám jsou buřt. Škoda nápadu, zasloužil si lepší scénář.

Z letargie se v tomto snímku probouzí nejen Hercule Poirot v Benátkách, ale i Branaghova série, která v předchozích dvou dílech tápala někde na úrovni průměru. Třetí díl je méně výpravný, ale ve výsledku mnohem komornější a atmosféričtější, což dle mého detektivnímu žárnu svědčí jednoduše víc. Branaghova Poirota svazuje pořád stejné a opakující se schéma - řemeslně dobře odvedené a výborně obsazené dílo, které má vždy našlápnuto k tomu být nečím víc, ale ve výsledku končící jako průměrná a zapomenutelná detektivka. Třetí díl se přes pomyslnou hranici tohoto průměru přehoupává nejvýrazněji. Laciné lekačky mě moc nevzaly, ačkoli chápu jejich smysl zabalit “oldschool” detektivku do moderního a atraktivního hávu, takhle se prostě dnes “haunting” filmy točí. Fajn detektivka, fajn atmosféra, ale pořád to není vrchol žánru.

Velice příjemný a sympatický fantasy. Kéžby se takovejch filmů točilo víc. Jednoduchý, svižný, milý, odsýpá to a na nic si to nehraje. Je to přesně to, co by to mělo být a co divák chce.

Mám plán, víš jak.