Recenze (3)
Fischingerův nevýslovně sugestivní cit propojit obraz s hudbou ho činí pomyslným vítězem ze skupiny podobně orientovaných režisérů (Ruttman, Eggeling...). Zkušenosti, které zúročil hlavně v těchto studiích (práce s vizuální a audiální stránkou), načerpal v mládí, kdy se věnoval nejen hudbě (housle, varhany), ale i architektuře. V sedmé části pro podklad použil Brahmsovu hudbu, která obratně kombinuje střídání rychlých a pomalých pasáží, tedy i rychlost proplouvajících tvarů. Ty většinou nedisponují chladnými hranami, naopak se neustále obratně transformují a čarují na obrazovce svůj osobitně krátký život. ()
Neviem cim to je,ale Studie nr.7 sa mi pacila o dost viac ako nr.6. Zrejme to bude dotiahnutim suzvuku hudby a obrazu takmer do dokonalosti, ale z velkej miery urcite aj pre mna ovela zaujimavejsim hudobnym podmazom. ()
tzv. absolutní (taktéž abstraktní) film. Ironií osudu je, že Fischinger musel velice omezit svou činnost poté, co na něj při přípravě jednoho představení spadnul velký reproduktor... ()