Zakon žizni

• Film byl natočen v roce 1940 A. Stolperem a B. Ivanovem podle scénáře A. Avdějenka a jeho další osud je pro tu dobu v SSSR příznačný. Do kin byl uveden v srpnu 1940 a měl kladné recenze v Izvěstijích i časopisu Kino, kde byla oceněna upřímnost, pravdivost a morální apel. Jenže už 16.8. vyšla recenze „Falešný film“ v Pravdě,  rozhodujícím deníku komunistické strany, ve které byl film odsouzen, protože „vedoucí pracovník Komsomolu, cynik a morálně prohnilý člověk, zde hlásá zvrhlé myšlenky mladým budoucím lékařům a oni je přijímají“. Negativní hrdinové jsou podle této kritiky úmyslně vykresleni mnohem zajímavěji a živěji než hrdinové kladní, což odráží vnitřní hodnotový systém A. Avdějenka. Podle jedněch zdrojů napsal kritiku filosof akademik Kružkov a redigoval ji nechvalně známý Ždanov, podle jiných zdrojů text přišel přímo od Stalina.  Důsledky byly pro tu dobu typické. Kopie filmu zabavila hned téhož dne NKVD, sebekritika autorů filmu byla odmítnuta a na zasedání UV byl za hlavního viníka označen scenárista, protože ostatní „jen natočili, co on napsal“. Stažena byla i Avdějenkova chystaná kniha, on sám byl vyloučen z komunistické strany, ze svazu spisovatelů a i s rodinou vyhozen z bytu. Měl ale ještě štěstí, protože tím to skončilo a nebyl uvězněn, šel pracovat do dolů (a za války, kde bojoval u minometné jednotky, se jedna jeho stať Stalinovi zalíbila, bylo mu odpuštěno a po válce vydal řadu knih). Film se dochoval a k divákům byl uveden až v roce 2004 na TV kanálu Kultura v cyklu Mistrovská díla staré kinematografie s tím, že zobrazoval sovětský život přesněji, než povolil socialistický realismus. (Peabody)