Vassa Železnovová

V jednom ze svých dopisů Maxim Gorkij napsal, že „Vassu stihla milosrdná smrt". Život této ženy byl těžký, temný a neradostný. Nebyla zvířecí povahy, naopak byla to žena silné vůle, zdravého rozumu, i když nebyla vzdělaná. Mohla hluboce cítit, měla ráda přírodu, po svém chápala krásu. Zvířeckou ji učinili zvířecké zákony její třídy. Snažila se o tvůrčí práci, byla však nucena jen ničit. Nenašla štěstí ani u manžela, ani u rodiny, ani v podniku. Byla to tvrdá, avšak hluboce nešťastná osamocená žena. Vassa tvrdě bojovala až do posledního okamžiku. Avšak ve jménu čeho? Ve jménu zisku! Je to nízký cíl a nemůže přinést člověku štěstí. Ještě nevychladla její mrtvola, již se na její majetek vrhli jako dravci její osobní tajemnice Obnošenkovová a bratr Prochor. Taková byla povaha těchto lidí. — Postava Vassy Zeleznovové je ústřední postavou filmu. Tuto obtížnou roli s velkým nadáním hraje národní umělkyně SSSR Věra Nikolajevna Pašenná, která za svůj život vytvořila mnoho vynikajících postav, mezi nimiž Vassa Železnovová zaujímá jedno z prvních míst. — Úloha Prochora Borisoviče Chrapova je novým tvůrčím úspěchem jednoho z nejoblíbenějších sovětských herců, národního umělce SSSR Michaila Ivanoviče Žarova. Jeho Chrapov je veselý, podmanivý člověk, který mnoho žertuje a je ochoten žertovat dokonce i nad sebou. Je to však jen pozlátko, za kterým se skrývá špinavá, zcela amorální duše chamtivce, zbabělce a násilníka. Režisér L. Lukov dokázal přesně reprodukovat ovzduší doby, ve které se odehrává děj — ruský venkov před revolucí, s jeho temnou říší Železnovů. Celá tato atmosféra je ukázána na pozadí nádherné volžské přírody, kterou mistrovsky zachytil kameraman Rapoport. (Z materiálu Sovexportfilmu) Filmový přehled 41/1954 (03.06.2009)