Reklama

Reklama

Pro dědictví

  • Sovětský svaz Zemlja
všechny plakáty

Obsahy(1)

Příběh z vesnice na Bukovině koncem minulého století. V rolnické rodině jsou dva bratři - starší Michajlo a mladší Savva. Michajlo, dobrý hospodář, má zdědit půdu. Savva se o hospodářství nestará, ale jeho milá, Rachira, pochybné děvče, chce dosáhnout, aby dědictví dostal on. Snaží se o to všemi prostředky, až nakonec dohání Savvu k vraždě Michajla. Michajlova milá, chudé děvče Anna, obviní Savvu z vraždy, ale jeho matka dosvědčí, že byl v době vraždy doma. Savva je na základě tohoto svědectví osvobozen, ale dává rodičům najevo, ze je mu Rachira milejší než oni. Rodiče odmítnou vychovat Michajlova nemanželského syna, který zahyne v mrazu i s Annou. Nakonec přichází půda, příčina bratrovraždy, do cizích rukou, protože pro ni není dědic. (FILMOVÝ PŘEHLED 22 / 1955) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (1)

ripo

všechny recenze uživatele

Sovětský film „Pro dědictví" byl natočen podle románu ukrajinské spisovatelky O. J. Kobyljanské „Půda". Autorka se narodila roku 1863 v jižní Bukovině a poznala dobře život bukovinských rolníků v době rakousko-uherského panství statkářů. Velký vliv na její tvorbu měli ukrajinští spisovatelé Lesja Ukrajinka a Ivan Franko, z ruských spisovatelů realistů především I. S. Turgeněv, L. N. Tolstoj a M. Gorkij. Hrdinkami jejích prvních prací jsou mladé dívky, které bojují za své právo na práci a samostatnost. V dalších povídkách už se obrací především k ukrajinské vesnici a zobrazuje v nich bezprávný, těžký život ukrajinských rolníků. V realistickém románu „Půda" přesvědčivě ukazuje, jak touha po vlastnictví půdy deformuje lidskou mysl, dělá z člověka otroka půdy a dohání ho dokonce i k bratrovraždě. Filmový přehled 22/1955 ()

Reklama

Reklama