Recenze (1)
Jeden z mála peruánských avantgardních filmů modernisty Fernanda de Szyszloa je citelně inspirován Buñuelovou tvorbou (Andaluský pes vs. Zlatý věk). Atmosféru citové svázanosti a následného osvobození v podobě "ženy na pláži" režisér vykresluje zejména v náznacích a symbolech. Exaltované vášně však vrcholí vraždou "cyklisty" a návratem nazpět do zamřížovaného domova. Szyszlo metaforicky poukazuje na mravní a společenské represe v tehdejší peruánské společnosti, což je patrné i na jeho abstraktních plátnech. ()