Obsahy(1)
Dva príbehy, v ktorých hrajú dôležitú úlohu dinosaury. V prvom z nich vyhrá istý chlapík v lotérii a tak sa vyberie s dvomi ďalšími priateľmi na dobrodružnú výpravu na more. V búrke však stroskotajú a zachránia sa na ostrove plnom mäsožravých dinosaurov. V druhom príbehu, zasadenom do apokalyptickej budúcnosti sa dvojica mužov snaží ubrániť dinosaurom a nemŕtvym, ktorí ovládli svet. (beso74)
(více)Recenze (1)
Totální dno, ale Poloniové zaslouží uznání za odvahu... Některé legendy poněkud přehánějí (Ed Wood), jiné dočista klamou (Uwe Boll). V případě bratrů Poloniů by naopak nebylo od věci jejich filmové diletantství o něco více „zpopularizovat“, protože je zvráceně neodolatelné. Něco tomu však oprávněně brání – právě při dinosauří podívané jsem si uvědomil, nakolik je ono vnímané diletantství jen nejasně prostupující hranicí mezi amatérismem a profesionální filmařinou. Slavní diletanti zpravidla infantilně milovali filmové médium a věřili (snad), že tvoří zásadní díla. Naopak Poloniové (žel) nikdy nezískají profesionální podmínky, a proto na vše ostentativně kašlou. Dělají zábavu pro neširokou komunitu, která to (snad) ocení – spílat jim by tedy bylo zcela zbytečné. Docela by mě zajímalo, odkud bratři zcizili ty otřesné a x-krát recyklované záběry dinosaurů; ani bych se nedivil, kdyby ze sídla potomků Karla Zemana, protože úroveň je jen o něco málo horší než měl český vizionář (před padesáti lety). Ani záběry vyplňující zápletku nejsou technicky v pořádku, mimořádně špatný barevný materiál místy bez upozornění bledne a stíračky byly pravděpodobně tvořeny pomocí programu Windows Movie Maker. Film se bohužel neúnosně vleče a po padesáti minutách Poloniům dojdou nápady, takže historku na pustém ostrově náhle ukončí. Aby ovšem mohli prodávat DVD s označením „dlouhometrážní film“, museli ještě něco přitočit. A v této fázi došlo na neskutečnou dvacetiminutovou vizi postapokalyptické budoucnosti, kde se k dinosaurům přidají ještě nemrtví. Neodmyslitelný atomový hřib a ospalé procházení kanceláří zjevně fungujícího úřadu boří veškeré kategorie – když už se zdá, že nic „horšího“ (rozuměj lepšího) nemůže nastat, záběry trosek hořícího města dodají náramnou pointu. Dívat se na to vcelku nedá, ale zahlédnout kousek zajistí trvalý zážitek… P. S. – neopomenout závěrečné titulky, které běží asi tři minuty, i když osob podílejících se na filmu je dohromady cca. dvacet. ()