Máma bonobů

Šimpanzí ráj v srdci Afriky. Záchranná stanice „Lola ya bonobo", kterou založila Claudine Andréová v Demokratické republice Kongo, asi nejvíce ze všeho připomíná jesle nebo mateřskou školku. A rozdováděná mláďata šimpanzů bonobo, která zde pobývají, se až překvapivě podobají hrajícím si dětem. Na rozdíl od dětí ze školky se ale tato mláďata nevracejí zpět ke svým rodičům. Stanice je totiž ve skutečnosti sirotčincem, kde se o osiřelé a často také fyzicky týrané šimpanzí kluky a holky starají lidské „mámy", které jim nahrazují lásku, péči a v neposlední řadě i výchovu, kterou by mláďatům jinak poskytly vlastní matky nebo další členové jejich šimpanzí tlupy. Zabezpečovat provoz a financování stanice není vůbec jednoduché a její zakladatelka musí překonávat i řadu předsudků a zvyklostí, díky kterým je šimpanz bonobo pro místní obyvatelstvo spíše zajímavým zpestřením jídelníčku, než tvorem, kterého je potřeba chránit. To je také jedním z důvodů, proč se stavy bonobů ve volné přírodě povážlivě snižují. Udělat vše pro to, aby tento náš nejbližší „příbuzný", se kterým sdílíme téměř 99 % své genetické výbavy, nezmizel z povrchu zemského navždy, a aby se změnil postoj místních obyvatel k bonobům, je životním posláním Claudine Andréové i všech zaměstnanců tohoto šimpanzího ráje vybudovaného v srdci afrického kontinentu. (Česká televize)