Stručný manuál k osvobození

Kaťja a Julia nemůžou pracovat, hospodařit s vlastními penězi ani si pořídit děti. Byly zbaveny svéprávnosti a všechny aspekty jejich života zajišťují a kontrolují zřízenci Tinskajského psychoneurologického institutu, kam putovaly rovnou z dětského domova. Zaměstnanci ústavu klidně dosvědčí, že kdyby vyrostly v rodinách, žily by úplně normální životy. Ale to není nic platné. V dětství jim byla přiřknuta diagnóza typu „lehká intelektuální deprivace s poruchou chování", a dokud nepřesvědčí lékařské komise a soudní tribunály, že jsou schopny samostatného života, musejí žít v ústavní péči. Režisér několik let sleduje jejich život za zdmi ústavu a pokusy splnit si svůj největší sen: dostat se na svobodu. (Jeden svět)