Vládci divočiny

Zvířata dobyla každý kout světa za pomocí individuálních strategií. Může to být třeba uzpůsobení těla, nezvyklý jídelníček nebo unikátní chování, pomocí nichž se jednotlivé druhy stanou skutečnými vládci divočiny... Živočichové dobyli každý kout světa a každé zvíře si zvolilo svou vlastní strategii. Může to být uzpůsobení těla, nezvyklý jídelníček nebo unikátní chování, díky nimž jsou skutečnými vládci divočiny. Na poušti se živočichové musejí vyhýbat přehřátí a udržet si vodu. Ježek pustinný se ochlazuje ušima a jeho ledviny fungují i při nedostatku vody. Při písečných bouřích se zvířata zahrabávají do písku. Podobné taktiky mají pouštní ještěrky, hmyz, škorpióni, surikaty i veverky kapské, které si nad sebou vytvoří stín svým huňatým ocasem. V centrální Africe žijí menší sloni pralesní, kteří navštěvují mýtiny s bahnem a minerály. Ty potřebují i papoušci v Amazonii, kteří je dobývají zobáky z bahnitých břehů. Rorýsi zavalití si staví hnízda v bezpečí skal za clonou vodopádů.
V asijských mangrovech žije ryba hlaváč, která dýchá kůží a při odlivu se pohybuje na souši pomocí předních ploutví připomínajících končetiny. Horská pásma obývá kozorožec horský. Pohybuje se po prudkých srázech díky tomu, že má na každé končetině dva prsty, které fungují nezávisle na sobě. Jeho kopyto má pružný okraj, který přilne ke skále. Ve výškách And, kde je málo kyslíku, je doma lama guanako. Má čtyřikrát více krvinek než člověk. Drsné arktické tundře vládne pižmoň, jeho dlouhá provazovitá srst je desetkrát teplejší než vlna. Je to nejteplejší přírodní vlákno. Pižmoni jsou natolik adaptováni, že se nezměnili od doby ledové. Na samém severu planety žije medvěd lední, výborný plavec. Za svou potravou, kterou jsou převážně tuleni, dokáže uplavat až sto kilometrů. (TV Prima)