Recenze (1)
Film z počátku klame a začíná jako stručná exkurze do historie komiksového média v Itálii. Pokrývá počátky stripu v denním tisku a mimořádně populární dobrodružné "pulpy" typu Flashe Gordona a Fantoma od sklonku nultých let dvacátého století přes útlum způsobený cenzurou během války až po nebývalý rozkvět na přelomu 50. a 60. let. Zhruba ve třetině filmu a současně s rokem 1965 ale přichází na scénu zásadní jméno italského komiksu Guido Crepax a film od tohoto momentu obrací směr a soustředí se už výhradně na něj. Detailně se rozebírá vliv kinematografie a popkultury na styl jeho kresby a strukturu komiksových prací, zmiňuje se spolupráce s režisérem Tinto Brassem a postupný příklon k námětům s výraznými prvky surreálna a erotična. Z formálního hlediska je film zajímavý tím, že se i přes poměrně obsáhlý komentář zcela vyhnul přítomnosti tzv. mluvících hlav. Namísto toho je až na dvě krátké ukázky z Eisensteinova Alexandra Něvského a Brassova Col cuore in gola poskládán výhradně z větších či menších detailů Crepaxových komiksů a kreseb. A samozřejmě výraznou osobitost filmu dodává i skromně použitá ale šarmantní psych beat hudba Sandra Brugnoliniho. Rád bych viděl podobný film o Kájovi Saudkovi. Oba pocházeli ze stejné generace, začínali víceméně stejnou dobou a jak jejich vlivy, tak témata měly mnoho styčných ploch. A při vší úctě ke Crepaxově tvorbě si myslím, že za odlišných dějinných okolností by se krčil hluboko v Saudkově stínu. ()