foto

Maria Cebotari

  • nar. 10.2.1910
    Kišiněv, Moldávie, Ruské impérium
  • zem. 9.6.1949 (39 let)
    Vídeň, Rakousko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Rumunská operní pěvkyně Maria Cebotari byla hvězdou koncertních sálů po celé Evropě, v Itálii a Německu také natočila deset filmů. Narodila se ve městě Kišiněv, které tehdy bylo součástí carského Ruska. Pocházela z početné dělnické rodiny a již od dětství zpívala v kostele. Koncem dvacátých let vystupovala v Kišiněvě ruská divadelní společnost, která hledala dívku schopnou hrát a zpívat v ruštině. Tyto požadavky Maria Cebotari splňovala a stala se divadelní herečkou, brzy začala sklízet úspěchy v Moskvě a později i v Paříži. Divadelní společnost vedl Alexandr Virubov, který měl šlechtický původ, a nedlouho nato se z nich stali manželé.

Když pobývali v Berlíně, Maria Cebotari začala mít problémy se svým dosud neškoleným hlasem a prošla odbornou průpravou, rychle také zvládla plynulou němčinu. V letech 1931-1943 měla jako sopranistka stálé angažmá ve Státní opeře v Drážďanech, od roku 1935 souběžně zpívala také v berlínské Státní opeře. Zpívala hlavní ženské party v řadě oper nejslavnějších skladatelů (Mozart, Puccini, Verdi, Strauss), mimořádný úspěch sklidila v Berlíně jako Madame Butterfly. Pohostinsky vystoupila ve většině evropských hlavních měst, mimo jiné i v Praze, ve Figarově svatbě triumfovala v milánské La Scale, dvakrát byla pozvána také do Londýna. Především v Mozartových operách zpívala pravidelně také na hudebním festivalu v Salzburgu.

Kromě divadel a koncertních síní se ve druhé polovině třicátých let začala pohybovat i před filmovou kamerou. Úplně poprvé se objevila jako zpěvačka v německém filmu TROIKA (1930), častěji začala točit až v roce 1936, za zmínku stojí film SILNÁ SRDCE (Starke Herzen, 1937), v němž byl jejím partnerem rakouský herec Gustav Diessl (1899-1948), který se o rok později stal jejím manželem, měli spolu dva syny. Mezitím se totiž Maria Cebotari rozvedla se svým prvním manželem Alexandrem Virubovem, který jí sice před lety zajistil vstup do záře reflektorů, nyní se ale již jen přiživoval na její slávě a propadal alkoholu.

Významnější angažmá ve filmu jí nabídla Itálie, čtyřikrát točila s režisérem výpravných snímků Carmine Gallonem. Nejprve to byl hudební film JEN PRO VÁS (Solo per te, 1938), v němž byl jejím partnerem italský operní pěvec Beniamino Gigli. V životopisném snímku TŘI LÁSKY VERDIHO (Giuseppe Verdi, 1938) hrála českou operní pěvkyni a Verdiho pozdní múzu Terezu Stolzovou. Potřetí hrála titulní roli v Gallonově filmu PREMIÉRA BUTTERFLY (Il sogno di Butterfly, 1939). Naposledy hrála v Gallonově válečném snímku o exodu rumunských uprchlíků před Rudou armádou ODĚSA V PLAMENECH (Odessa in fiamme, 1942). Tady hrála opět hlavní roli, tentokrát rumunské operní zpěvačky; film získal v roce 1942 Velkou cenu na festivalu v Benátkách. Vzhledem k tématice i rumunské koprodukci byl uváděn v Rumunsku, kde byly po skutečném příchodu sovětské armády všechny kopie zlikvidovány. Až po padesáti letech byla jedna kopie objevena v archívu společnosti Cinecittà a film byl znovu uveden.

Solidní herecký výkon podala ve svém posledním filmu, životopisném příběhu francouzské operní pěvkyně z 19. století MARIA MALIBRAN (1943). Tehdy změnila působiště, protože její dům v Berlíně byl v roce 1943 zničen, načež přijala angažmá ve Státní opeře ve Vídni, kam putovala i se svým manželem Gustavem Diesslem. Nejen ve Vídni, ale znovu i v dalších metropolích opět slavila úspěchy v titulních rolích významných oper (Turandot, Salome). Gustav Diessl zemřel v roce 1948 na infarkt a Maria Cebotari ztratila smysl života. Shodou okolností netrvalo dlouho a svého manžela následovala.

Počátkem roku 1949 si stěžovala na silné bolesti břicha při představení Figarovy svatby v La Scale, první vyšetření ale nic vážného neukázala. V březnu pak zkolabovala při zpěvu v Žebravém studentovi a následně jí byla diagnostikována rakovina jater v pokročilém stadiu. Zemřela ve Vídni 9. června 1949 ve věku 39 let. Zatímco v západní Evropě byla uznávaná vždy, v rodném Rumunsku se její jméno dostalo na index vzhledem k tomu, že za války působila ve fašistickém Německu. Ve Vídni, Salzburgu a Drážďanech jsou po ní pojmenovány ulice, nakonec i nyní v rodném Kišiněvě nese v centru města její jméno jedna z hlavních tepen (Strada Maria Cibotari) vedoucí kolem prezidentského paláce. Značnému zájmu se dodnes těší i její nahrávky vydávané na CD.

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace